Osudy dívek Selekce: Hořkosladká pravda

Drazí čtenáři. Páni, toto ale letí! Je to už třicet let od doby, kdy se odehrála Selekce, na kterou snad nikdo z nás nezapomene. A to bohužel ne v tom lichotivém slova smyslu. Dívky, které tehdy soupeřily o srdce prince, nyní vystupují zpoza opony svého mládí a vrací se s radami pro další generaci. Co si odnesly z boje o korunu? Jaké chyby jim byly osudné a co by dnes udělaly jinak? Ačkoliv každá z nich prožila svou vlastní unikátní cestu, jedno mají společné: všechny byly jednou součástí něčeho, co změnilo jejich životy navždy. Dnes nám tyto ženy nabízejí pohled na to, co to znamená být součástí Selekce. Je něco, čemu se mají dámy vyvarovat?

Dahlia

,,Selekce byl zážitek. Doteď vlastně nevím, jestli na ni spoléhám více v dobrém, nebo v tom špatném. Přiznávám, že jako náctiletá jsem byla do prince Adriena zamilovaná až po uši a když jsem se dostala do Selekce, brala jsem to jako znamení, že nás čeká společný život. Záhy jsem pochopila, proč se traduje, abyste se nesetkávali se svými idoly. Princ byl jedno velké zklamání a to se podepsalo i na tom, jak jsem Selekci vnímala. Palác nám nebyl schopen zajistit bezpečnost. Princ se nám vyhýbal a až to bylo neúnosné, celou Selekci zrušil. Byla jsem s ním jen na jedné schůzce a celou dobu se mi zdálo, že je myšlenkami vedle. Hluboce mě jeho chování uráželo. Než jsem se rozhodla palác opustit, někoho jsem poznala a najednou jsem chtěla za každou cenu zůstat. Kdybyste mi před Selekcí řekli, že se zamiluju do zahradníka, vysmála bych se vám. Selekce mi hodně dala v tom smyslu, že jsem si uvědomila, jaká jsem a jaká bych chtěla být. Dala mi úžasného manžela, který možná nemá korunu, ale je víc princ, než ten s modrou krví. Slečnám, které po Selekci touží, radím, aby si nic a nikoho neidealizovaly."

Michelle

,,Páni… Tak na tenhle hrozno super výlet budu muset trochu zavzpomínat *smích*. Ale teď vážně. Selekce mi dala takový nový nádech v životě a ukázala mi, že i já můžu být lepší. Dřív jsem byla dost mrcha a některé účastnice to k jejich smůle mohou

potvrdit, ne že bych jim nějak fyzicky nebo psychicky ubližovala, to ne. Takže kromě „nápravě“ k lepšímu mi to dalo i kamarádky a motivaci založit organizaci na pomoct lidem. Sice nejsem královna, ale svůj sen – pomáhat lidem – jsem si splnila tak i tak. Co bych doporučila mladému princi a novým dívkám? Princi určitě to, aby se snažil s dívkami navázat nějaké to pouto, i když to bude sakra těžké. Věnujte se jim princi a uvidíte, že si tím ušetříte spoustu nervů a času. A dívkám řeknu jediné – i když budete bojovat o korunu, princovo srdce nebo oboje, nezapomeňte kým jste a nenechte nikoho, aby vás změnil nebo jakkoliv ovlivnil. Buďte takové, jaké jste. Záleží jak se to vezme. V určitém to bylo dobré a v něčem zase chyba, třeba začít si vztah s někým, kdo mi povahově neseděl. Byla jsem mladá a nedocházelo mi to. K mému štěstí jsem se do něj nikdy nezamilovala. Když to vezmu tak i tak, je to vlastně půl na půl."

Nina

,,Vzpomínám si, že jsem byla značně nervózní a že už samotná jízda vlakem do paláce mě přesvědčila, že to vážně nebude procházka růžovou zahradou. Navíc mi osud do cesty přihrál člověka, na kterého bych v té době nejradši zapomněla. Všichni jistě mají stále v paměti únos, který měli na svědomí Rebelové. Když se člověk setká se smrtí z takové blízkosti, nepochybně jej to změní. Moje důvěra v lidi byla značně otřesena a to jsem vynechala chování samotného korunního prince. Jistě, hodně jsem se naučila, ale za jakou cenu? Vzpomínky jsou poněkud hořkosladké, spoustu zážitků bych si bývala odpustila. Za to, že jsem poznala dívky ze Selekce jsem však nesmírně vděčná a nešlo jenom o ně. V paláci byla spousta milých lidí, nejen mezi personálem, ale také mezi zahraničními hosty, což jsem nečekala. Ne každý princ a princezna musejí být nepříjemní a povýšení. Jsem ráda, že jsem našla přátelství, o kterých se mi do té doby ani nesnilo a která trvají dodnes. A co bych doporučila princi a budoucím účastnicím? Hlavně otevřít svá srdce a být doopravdy upřímní a ne si na to pouze hrát. Pokud je pro vás důležitá důvěra, pak důvěřujte. Žádná lež nemá dlouhého trvání a jen tím druhým ubližujete. Doufám tedy, že náš korunní princ bude následovat

hlas svého srdce, protože bezcitný kalkul se nevyplácí. Přeju jim mnoho štěstí a

připomínám – pro jedno kvítí, slunce nesvítí."

Candance

,,Selekce je oboustranné břímě. Bylo to složité. Úplně cizí prostředí, lidé i zvyky. Už během příjezdu se dokázalo ledacos pokazit. A i když je to možná překvapující, ať se stalo cokoliv, šla bych do toho bez velkého zaváhání znovu, neboť právě díky Selekci jsem objevila sebe sama. Co se rad týče, za velmi důležitý faktor pokládám oboustranný zájem. Dovolte si navzájem se jeden o druhého postarat, jelikož i bez romantických citů mohou vzniknout pevná přátelství na celý život. Vztahy jsou o vzájemném poznávání a do toho patří i problémy či neshody. Neznáme se. Tyhle zkoušky však dokážou snáze odhalit charakter stejně jako uvědomění si, s kým chce člověk po zbytek života kráčet. Kdybych si mohla vybrat, chtěla bych to přesně takhle, do puntíku stejné jako předtím. Ano, bylo to těžké, občas to bylo složité. Ale právě proto bych neměnila vůbec nic. S odstupem času vnímám, jak moc mi to změnilo život. Se svými blízkými jsem zvládla těžké časy a teď žijeme svůj život tak, jak jsme měli. Jsem na sebe hrdá."

Stephanie

,,Selekce byla mým dívčím snem. Představa toho, že se jednou dostanu do paláce, pro mě byla nemyslitelná. Přesto jsem měla to štěstí tam, byť na krátkou dobu, zavítat. Co bych doporučila účastnicím? Buďte sami sebou! Bavte se, budujte přátelství a objevujte vlastní nitro. Čeká vás nezapomenutelný zážitek, který dost dobře ovlivní další pokračování vašeho života."

Lilibeth

,,Milá děvčata, nerada bych Vám hned na úvod dávala jakoukoli radu, když jsem se poprvé ocitla v paláci a v naprosto stejné pozici jako Vy, poslední, co jsem potřebovala slyšet, byla další instrukce a doporučení, které si musím zapamatovat. Myslím, že by bylo zbytečné zatěžovat Vás sentimentem na mou Selekci, jelikož tato je jen a pouze o Vás a stejně jako naše bude zkrátka jedinečná. V následujících týdnech budete poslouchat, že jste dostaly životní příležitost, zní to přehnaně, ale přesně takhle svůj pobyt v paláci zkuste brát. Projděte si každý kout paláce a najděte si svá oblíbená místa, protože hlavně první dny budou opravdu náročné, ale mít v bludišti aspoň malý kousek klidu je sakra důležitý. Také si každou společenskou akci nebo novou lekci snažte stoprocentně užít. Budete se divit, jak je příjemné, když z Vás někdo dělá okouzlující lady. A pak to nejdůležitější, nesnažte se Selekci vnímat jako soutěž v pravém slova smyslu. Princ není cena, která se dá vyhrát a vy nejste soupeřky. Každopádně až nebudete na tanečních lekcích necítit ani jeden prst,

podstrčte té přemotivované paní lektorce nějaké pendreky."

Naomi

,,Musím říct, že jsem nad Selekcí nikdy nepřemýšlela nějak více, než jen jako další sázka. Další část dobrodružství, kterou jsem si pro sebe přichystala. Tedy nemyslela více… to se říci nedá. Protože jsem v ní našla lásku, kterou šel hledat každý. Zároveň jsem tam ale našla i jiné věci a to odhodlání a smysl života. Nyní aktivně cestuji se svým snoubencem a žijeme v Anglii. Sice nevím, jak dlouho zde zůstanu, ale díky rodinné firmě jsem stále na nohou. A to je věc, kterou mi Selekce dala. Zjistila jsem, že stát na jednom místě a čekat na svůj verdikt není to, po čem má duše touží. A pokud věříte, že vaše nitro je stejné, asi bych se tomu vyhla. Bohužel se musím k něčemu ale i přiznat. Miluji sázky a napětí. A jak jsem již zmínila, Selekce byla jednou z nich. Bylo to šílené kolo plné zvratů, přetvářek, krásných šatů a plesů. A ať už to bude znít jakkoliv, tento styl života člověka změní. Změnil i mě, trošku. Roztálo mi srdce a povaha. Palác mě naučil více hledět na ostatní a vnímat i jiné osudy. Sice bych se do té šarády asi nepřihlásila, protože bojovat o srdce muže s dalšími tucty krásek mi přijde doteď trošku ulítlé. Ale návštěvu paláce si zaslouží každý, kdo si

neváží toho co má. Dámy… prosím, promyslete si, co ztratíte přihláškou, než půjdete. Ale jestli už jste ochotny vše ztratit, slibuji vám, že najdete buď lásku, štěstí anebo

osud. A pokud budete mít kliku, odvezete si odtamtud všechno najednou jako já."

Charlotte

,,Na selekci vzpomínám moc ráda, nejen proto, protože mi to otevřelo dveře do života, a tak nějak výrazně začalo kariéru, ale taky kvůli skvělým lidem, které jsem během selekce potkala. Nejen holky, které mi ukázaly, že by byly skvělé královny, ale i celý palác. A co si budem taky to jídlo tam, takže kdybyste uvažovali jestli podat přihlášku nebo ne, už kvůli jídlu bych o tom fakt vážně uvažovala. Pak taky ta možnost poznat královskou rodinu osobně, což se jen tak nevidí. A přestože tady teď předkládám ty hezké stránky selekce, ne všechno bylo takhle krásné a jako v pohádce. Přesto kdyby tu ta možnost byla, šla bych znovu a to hned. A jestli Vám mám něco doporučit, tak to nebát se být sami sebou nebo jít proti proudu, taky se nebránit případnému jiskření, když to tam je, tak to tam je. Ale i kdybyste neměly vyhrát tak věřte, že si odnesete milion krásných vzpomínek a ten pravý někde čeká. A princi chci klást na srdce, aby nepletl hlavu vícero dívkám! Zkrátka ať dvaceti holkám nedělá falešné naděje, že jsou ty pravé."

Selekce prince Adriana byla poučením pro obě strany a my jen doufáme, že se historie nebude opakovat. Děkujeme bývalým účastnicím Selekce, že si na nás udělaly čas a novým dívkám přejeme snad už jen šťastné začátky a ještě šťastnější konce!

Redakce Illéa Zpravodaje