Dante Molinari
Země: Illéa (Angeles)
Vzdělání: střední s maturitou
Status: palácový řidič
Stav: svobodný
Datum narození: 14. 06. / blíženci
Věk: 24
Výška: 171
Barva očí: modrá
Barva vlasů: světle hnědá
Zájmy: auta, ohňová show, hra na kytaru, běh, posilovna, tvorba svíček, šachy, karetní triky, železniční modelářství, zpěv, psaní povídek, dobrovolnictví
Dovednosti: čínština, italština, řidičský průkaz, kurz první pomoci, živnostenské oprávnění
FC: Damian Hardung
Hráč:
nymeria9746
Matka: Layla Vittoria Molinari
Otec: Aidan Molinari
Sestra: Dafné Antonella Molinari
Bratr: Rafael Molinari
Charakteristika
Kulantní označení - „blbeček“, ani zdaleka nevytiskuje Danteho třeskutý komplexní charakter plný etických dilemat, klamných iluzí a nevysvětlitelných pohnutek. Tedy, nalijme si čistého vína, toto přirovnání se velmi často nabízí jako jedno z prvních. Nešikovný tupoun, a tak trochu podivín. Dante nedominuje právě vysokým vzrůstem, a právě tento element, v kombinaci s bohatou domácí stravou, zapříčinil, že jej v dětství popisovali jako malého oplácaného brejlouna s prapodivnými zájmy. To ostatně několika chlapcům ze školy zavdávalo dostatečný důvod k šikaně. Poznali, že je jeho náklonnost k dívkám, je zhola předstíraná - dříve, než to došlo jemu samotnému. Dante však nikdy nebyl doopravdy sám. Vyrůstal se svými sourozenci, ve velké milující rodině, v obležení skvělých přátel a různých palácových tetiček a rodinných známých. To, že si z něj pár kluků střílelo, snášel vcelku statečně. Měl okolo sebe plno lidí, kteří se jej zastávali – ať už argumentačně či v zápalu puberťáckého pošťuchování. Paradoxně, motivací do cvičení mu nebyla ani tak šikana, jako o dva roky starší korunní princ Mikeal. Pokud nevymýšlel hlouposti se svojí nejlepší přítelkyní Willow, byl to právě on, s kým trávil velkou část volného času.
Z chlapce, který dřív trpěl lehkou nadváhou, je v současné době poměrně dobře stavěný mladý muž s ostře řezanými rysy ve tváři, jemuž se čas strávený v posilovně, stal oblíbenou zálibou. Nabrané sebevědomí však nijak neupozadilo poměrně nekonvenční zájmy, které by jistí jedinci mohli považovat za koníčky hodné „nerda“. Ačkoliv se tváří, že mu na tom nijak zvláště nezáleží, za některé záliby se stále trochu stydí. Taková tvorba svíček nebo železniční modelářství mu sice přináší radost, ale podle většinové společnosti a jejich nezdravých stereotypních předsudků vůči mužům, by bylo přeci jen užitečnější, kdyby kopal do mičudy, vymetal bary a skandoval jméno svého oblíbeného týmu mezi upocenými agresivními fanoušky fotbalu. Což ostatně, budeme-li upřímní, v prvních náznacích dospívání, zkoušel. Období, v němž se pokoušel mezi ostatní zapadnout, nepokládá za nejšťastnější. Spoustu tehdejších kamarádů rozzuřil, když se začal přátelit s chlapci, kteří si z něj doteď utahovali. Když se jednoho dne na prahu učebny ocitl o dvacet kilo lehčí, s rýsujícími se svaly a fotbalovými kartičkami, přijali jej mezi sebe. Pravdu díž, že pohlední sportovci jeho utrpení kompenzovali. „Ano, to byl jasný faul, Thomasi, souhlasím s tebou!“ Padalo z něj, když se chlapci vztekali nad prohrou domácího týmu, zatímco on sledoval, jak si hráči sundávají dres a polonazí běhají po hřišti.
Danteho divoké dospávání, zdá se, neustále pokračuje. Byť mu táhne na pětadvacet, pořád má svoje výkyvy, při nichž štěká na své sourozence, rodiče, a čas od času i přátele. Co do temperamentu, Dante je v zásadě kombinací úzkostlivé opatrnosti a nebezpečné impulzivity. Je to jeden velký oxymóron. Jedná v zásadě podle aktuálních emocí. Pokud převažuje úzkost, pečlivě zvažuje své další kroky, ale jakmile do rovnice přidáme vztek, prská oheň – někdy dokonce doslova. Nicméně, strach z Mikaelovy Selekce se jej drží už pár let. Skutečně věřil, dokonce i po skončení jejich malého románku, že se do něj princ zamiluje. Když on vyrůstal se dvěma matkami, proč by oni nemohli být dva otcové, že? To jeho iluzím dávalo páku. Stále čekal, že Selekci zruší, že si uvědomí, co ke svému dávnému příteli cítí. Když se tak nestalo, Dante podlehl ošklivé žárlivosti, a řekněme, že dámy by se před ním a jeho sabotážními triky měly mít na pozoru. Nakonec nezbude žádná, která by se mohla stát královnou…
Jako každý člověk, i Dante trpí řadou nedostatků. Žárlivost, netrpělivost, jistá impulzivita a mladická nerozvážnost. Kam se hne, tam nastává chaos. Zbrklost je jeho druhé jméno, a proto není divu, že se mnohým nepozdává Danteho záliba v plivání ohníčků a předvádění nebezpečné akrobacie. Nuže, posuďte sami. Co by se mohlo stát? Vše je přeci naprosto bezpečné. Hasiči neustále v pozoru, a mladý umělec se stejně raději drží vzadu, jak na prosbu Rafaela, tak na přání ostatních. To však nemění nic na tom, že má srdce na dlani, a pokud přehlédneme některé nelichotivé charakteristiky, výsledkem je vlastně takový hodný, nešťastně zamilovaný trouba. Pro rodinu a pro přátele by se rozkrájel. Čas od času jeho nevymáchanou hubu opustí něco, čeho záhy lituje, a tak není k podivu, že mezi jeho oblíbené disciplíny patří perfektně zkonstruované omluvy. Je dost možné, že vás bude tak trošku štvát. Má výbuchy energie, při nichž velmi často vyhledává společnost, ať už jsou tři odpoledne nebo tři ráno. Dokáže se zjevit u vašich dveří a naordinovat půlnoční svačinku s partií šach. Kromě neochvějné schopnosti poslouchat a také dost dobře poradit (jak se říká, kouč nehraje), je vysoce empatický jedinec. Volně řečeno… je to tak trošku citlivka. Rozslzí se u filmu, u hádky a u roztomilých štěňátek. Potrpí si na kvalitní muziku – od koho jiného by se přeci naučil tak skvěle hrát na kytaru než od svého otce, že? Byť je často ukvapený, řídit umí více než skvěle. Nebýt toho, nebyl by přeci palácový řidič, no ne? V podstatě to nebere jako práci, rád se tváří důležitě, a ještě raději brázdí ulicemi Angeles. U řízení samozřejmě naslouchá všem hovorů, byť svým spolujezdcům nabízí dokonalou profesionalitu.
Dante, jak již bylo zmíněno, oplývá celou řadou vcelku neortodoxních zájmů. Několik z nich vychází ze života jeho vlastních rodičů. Nicméně, a to je bohužel nezvratné, do vody jej, ani za mák, nikdo nedostane. Neumí plavat, nechce plavat a nejraději by zrušil všechno s vodou společné. Otec se jej snažil naučil plavat téměř celé dětství – bezúspěšně. Je to skutečný antitalent. Nabízí se otázka: jaká je vlastně příčina jeho strachu z vody? A odpovědí je celá řada faktorů. Prve možnost sežrání žralokem, která se nabízí zcela očividně, poté nejmenovaný incident na koupališti, jehož byl jako malý čipera svědkem, a nakonec strach z neznáma a z plísně. Bůh ví, co se všechno se nachází na lidských chodidlech. Raději by se nechal zavřít na rok do žaláře, než aby musel na pláž.
Jsou však jisté vody, které mu nejsou cizí. Protesty, boj za feminismus a snaha o aktivismus vůči problémům ve světě. Společně s několika přáteli pomáhá v dobrovolnické organizaci, která se soustředí na ženské reproduktivní zdraví, ale také na práva menšin. V tomto ohledu je velmi zodpovědný a rád věci dotahuje do posledních detailů. Jedním z neduhů je Dantova častá nedochvilnost. Neumí předvídat a odhadovat. Do auta sedá na poslední chvíli a pokud vám slíbí, že je za pět minut na místě, lže, jako když tiskne. Rovněž není zrovna ostřílený ve zvládání stresu. Trpí iluzemi a často se uzavírá ve svém fiktivním světe, v němž on a Mikael žijí spokojeně, za sedmero horami, s kupou koček a bez přítomnosti Ezry, kterému nemůže přijít na jméno.
Dante je skutečný dáreček a nesedne každému. Je vcelku extrovertní, zejména v posledních letech. Jedno je však jisté, barům a klubům se vyhýbá jako čert kříži. Hoďte jej do čela duhového pochodu, ale za žádnou cenu jej nenuťte sdílet uzavřený prostor s dalšími lidmi z komunity. Jeho bezstarostnost byla narušena dávným incidentem, o němž ani Willow neřekl, a to právě ji, pravidelně informuje, jak dlouho už dřepí na záchodě.
Minulost
Trojčata? To je ale nadělení! Prohlásila zřejmě jejich matka, otec a každý, kdo se o těhotenství bodyguardky a trenéra sebeobrany dozvěděl. No… a měli pravdu. Danteho dospívání bylo vše, jen ne klidné. Neustálé pošťuchování, blbnutí a tropení problémů, s přáteli, se sourozenci, s Willow. Kde bylo potřeba, zasáhla přísná ruka, kde se to nepovedlo, byl průser. Dante je vzhledově spíše do matčiných rysů, ale kde vzal ta modrá kukadla, jen bůh ví. Jeho sourozenci si z něj rádi stříleli, že je adoptovaný. No, posuďte sami. Oplácaný cvalda s brýlemi a světlými vlasy. Jak se takové děcko mohlo narodit věhlasnému palácovému párečku? Že by jej nějaká matka odložila do babyboxu a oni se jej šlechetně ujali? Jedno je jisté, v řadě příkladů je svým rodičům spíše nechvalně známým odrazem. Neumí plavat, neumí se zrovna dvakrát prát, a nemá vysokoškolské vzdělání. V některých ohledech se cítí jako černá ovce rodiny Molinari. Nedostál jistým standardům, jejichž nepopiratelný vliv na svůj život odmítá jakkoliv uznat.
Jak už to bývá u dětí, které svým způsobem vybočují z řady, ať už nestandardním vzhledem, zvláštními koníčky, či obojím, vždy se najde někdo, kdo si z nich bude utahovat. A ačkoliv Danteho dobromyslná a humorná povaha učarovala několika obzvláště dobrým kamarádům, ani láska okolí jej nedokázala ochránit před sérií radikálních kroků. Z brejliček se staly čočky, z tuku se staly vcelku impozantní svaly. Tedy, není to žádný rambo, to ani náhodou, ale vypadá dobře. Lépe, než kdy snil. Za jeho proměnou nestojí ani tak snaha rodičů nebo šikana spolužáků, ale mladý princ Mikael. Ten, aniž by to věděl, zapříčinil, že se Dante snažil tak trochu vlichotit do jeho přízně. A když konečně sebral kuráž s nově nabitým sebevědomím, zjistil, že sympatie jsou, překvapivě, vzájemné. Nejprve se spolu pouze přátelili. Tedy, Danteho snaha poznat i Ezru, nedopadla právě dvakrát skvěle. Ten chlapík mu úplně nepřirostl k srdci. Jeho koženost se mu nezamlouvala – zkrátka, žil v přesvědčení, že jej princův nejlepší přítel konstantně odsuzuje. Zda je na tom, takzvaně, pravdy trochu, se patrně nedozvíme. Pouhé kamarádství nicméně po delší době přerostlo v jakési mladické experimentování. Od držení za ruce po líbání, a sem tam nějaké to ochmatávání. Pro Mikaela to zřejmě nic neznamenalo, po pár měsících tomu sám utnul tipec, ale v Dantemu to podnítilo skutečné hluboké city, již se ani po několika letech není s to zbavit.
Dante už odmala vědět, že je jiný. Kromě zájmů, samozřejmě, u nich bylo rozhodnuto ihned. Dívky mu nikdy nic neříkaly. Jistě, objektivně mu připadaly krásné, ale všechny ty oblé tvary a křivky, v něm nepodněcovaly puberťácký chtíč, jenž slýchával od svých spolužáků. Nikoliv. Až když z výzvy poprvé políbil chlapce, došlo mu, že je gay. Nebyl s tím vždy dokonale smířený, jak je tomu nyní. Krátká časová perioda v jeho dospívání vypovídá o snaze maskovat svoji identitu za vymyšlený charakter. Dante, čutálista, sportovní nadšenec, hlupák bez špetky inteligence. Chvíli mu to šlo, ale když se kvůli svým neduhům rozhádal s kamarády, opustil škatulku vymletého šaška a začal být zase sám sebou. To se samozřejmě nelíbilo všem, ale těm se už ani sám nechtěl zavděčit. Bylo na čase kašlat na to, co si myslí ostatní.
Mladý Molinari to vzal možná až příliš doslovně. Když rozhodl, že si půjde svojí cestou. Po úspěšném odmaturování nastoupil na vysokou školu, jak již bylo předem domluveno. První měsíce byly dost nepříjemné. A dokonce ani druhý semestr nenapravil to, co ten první zpackal. Nakonec tedy, s nepříjemným dohadováním, studia na vysoké škole zanechal. Krátce poté se rozhodl začít pracovat jako palácový řidič. Z části proto, aby svému kamarádovi mohl být na blízku. S korunním princem je stále v kontaktu. Jsou to vcelku blízcí přátelé, dalo by se konstatovat. Ani náhodou je nelze srovnávat s nerozlučitelnou dvojkou Ezry a Mikaela, vcelku vzato se však vídají poměrně často. Dante korunního prince odváží na důležité akce, a do toho střádá plány na sabotování Selekce, u níž to stále vypadá, že k její realizaci přeci jen dojde.
Kromě práce se začal poměrně angažovat v dobrovolnictví a také v místní LGBT komunitě. Pomáhá pořádat duhový průvod a bojuje za práva žen a menšin. Aktivismus už jej párkrát postavil do křížku se zákonem, což palác ochotně přehlíží, díky jistým rodinným konexím. Zhruba tři roky nazpátek se zúčastnil narozeninové oslavy jednoho ze svých přátel. Obyčejný tanec se však velmi rychle proměnil v krajně nepříjemný zážitek. Při návratu z gay baru byl on a jeho dva kamarádi napadeni několika muži. Nikdo z nich nebyl s to muže nahlásit natož identifikovat. Alkohol s kombinací roušky noci udělal své – nechal agresory pobíhat na svobodě. Dante se s tímto projevem nenávisti nikomu nesvěřil, ani své nejlepší přítelkyni. Na tom však momentálně nesejde, jakési dávné trauma je nyní na vedlejší koleji. Prioritou je princ a jeho čeládka pětatřiceti slepic. Zatím neví, co konkrétně jim provede, ale je si jist, že než se stihnout rozkoukat, jeho mistrná sabotáž utne celé akci tipec.