Evander Iver Abercrombie se narodil jako jediné dítě majitelů ranče v Dakotě. Spokojené dětství si ale moc dlouho neužil. Nebylo mu ani deset let, když jeho rodiče beze stopy zmizeli. Jediné, co po nich zůstalo, byl ranč s koňmi, peníze a dopis, který Evan našel přicvaknutý na lednici. Až když ho ubrečený četl do telefonu kamarádce jeho rodičů, která vedla nedaleký sirotčinec, dopadl na něj pravý význam těch řádků a fakt, že se jeho život převrátí naruby.
V sirotčinci říkal "teto" jen té, které tak říkal od dětství. Tahle žena pomáhala už kdysi jeho rodičům na ranči a pomohla i jemu, když byl ještě dítě v sirotčinci a nedokázal se sám postarat o chod ranče, který nesměl zchátrat a přestat poskytovat koně do paláce. Jeho studia financovaly peníze po rodičích, které ale díky výdělkům ranče nebylo potřeba tolik utrácet a mohly se šetřit.
Evander odjakživa miloval koně a bylo jasné, že profesně půjde ve stopách svých rodičů. Nebylo tedy až takovým překvapením, že vystudoval se zaměřením na chov koní, jezdectví, ale hlavně veterináře. První dvě věci měl totiž v krvi. Když povyrostl, dokázal se již o ranč starat sám. Sirotčinec v té době potřeboval již jen formálně, ne reálně. Byl plně samostatný a na oplátku za její pomoc několikrát přispěl "tetě" na chod sirotčince, aby se i ostatní děti měly lépe. Když konečně mohl, začal znovu žít na svém ranči.
Normálního člověka by asi vyděsilo, kdyby mu na krku přistál nůž, ale tenhle mladíček tehdy skákal radostí. Z podivuhodného zmizení svých rodičů totiž vinil rodinu Schreave. Mrzelo ho, že Rebely již odvál čas a toužil po jejich návratu, protože chtěl patřit mezi ně. Nastala tedy velice komická situace, kdy stál ve vlastní stodole tváří v tvář mladé Rebelce a navzájem si drželi nůž pod krkem. Nikdy nebyl snadným cílem.
Když mu bylo vysvětleno, jaké mají dnešní Rebelové cíle a po čem prahnou, jeho nadšení ještě stouplo. Hned si vzpomněl na chlapce, co s ním vyrůstal v sirotčinci a celou dobu šikanoval slabší děti. Evander se kvůli němu nejednou neprávem dostal do problémů, když někoho bránil. Navíc nechtěl, aby i další nevinné děti musely vyrůstat takovým způsobem. Každý si podle něj zaslouží domov. A jen tak bezdůvodně odložit vlastní dítě je podle něj mimořádně kruté. I když to nebyl přímo jeho případ, s takovými dětmi byl nucen vyrůstat a bylo mu jich líto.
A tak začala jeho cesta Rebela. Na rozdíl od jedinců, kterým stačí zůstat v pozadí jako běžný pěšák, on cílevědomě stoupal stále výš. Ani teď nemá dost, protože ví, že může ještě o stupínek výš. Jako člen Inner Circle za Dakotu je sice spokojený, ale jako velitel by byl ještě spokojenější. Získat pozici v paláci pro něj bylo snadné. Z jeho ranče se do něj odjakživa prodávali koně, takže když přišel s návrhem, že by mohl aspoň na čas působit v paláci jako správce stájí a lektor jezdectví, byl přijat. A ačkoliv svou práci odvádí svědomitě a neprodleně ze stájí vyhazuje každého, kdo se neosvědčí jako podkoní nebo se opováží plašit či jinak obtěžovat koně, hodlá spolu s ostatními Rebely napáchat co nejvíce škody.
Má jednoho koně, který je doopravdy jeho mazlíčkem. Jmenuje se Rarášek.