Waverly. Provincie, která se na první pohled zdá skoro stejně luxusní jako například Angeles, ale pravda je jinde. Jistě, na správných místech, která vám doporučí průvodce a které jste jistě sami opakovaně navštívili, je vše dokonalé, ale co když navštívíte třeba místo, které je mimo průvodce? Ano, myslím špinavé uličky, kterým se každý Newyorčan raději vyhýbá obloukem. Přesně v téhle uličce začíná příběh naše Georginy, zkráceně Giny. Možná byste čekali, že její rodiče budou z hodně chudé rodiny, ale asi vás ani nepřekvapí, že Georgina žádné rodiče nemá. Jistě, měla je, jinak by se vůbec nenarodila, ale vůbec netuší kdo jsou. Když byla ještě nemluvně našla ji jedna bordel mamá, snad se jmenovala Jessica? Malé dívenky, která vypadala jako andílek se ujala v naději, že ji u sebe jednou zaměstná. Krásná dívka by jí totiž přilákala nové zákazníky a jí by se tím zvedl výdělek. Jenomže Giny byla nemluvně a to nešlo i přes Jessici zkaženost... Vychovávala ji jakou svou, dokonce jí poslala i do základní školy, aby se naučila psát, číst a počítat. V neposlední řadě jí i naučila francouzštinu, jelikož u mužů byly žádané dívky, které uměly cizími jazyky. Když byla Giny ve věku, aby mohla pomáhat, pomáhala. Sem tam něco málo pomohla v kuchyni, sem tam uklidila a sem tam nosila hostům jídlo a pití ve směšných kostýmcích. I přes tohle všechno a přes svůj věk jí tohle přišlo normální. Ještě aby ne, když jí tak mamá vychovávala. A Giny jí občas skutečně brala jako svou mámu. Tedy do doby, než jí prodala jednomu pasákovi, který sháněl obdařenou dívku a andělsky dokonalými rysy. V té době jí bylo šestnáct. Ani si nepamatuje, jestli plakala nebo byla v šoku. Ta změna a přechod do jiného, ale přesto stejného světa, byla až bolestivě logická. Dávalo jí smysl, že v určitém věku začne sama pracovat jako jiné dívky, které kdysi obsluhovala a uklízela jejich pokoje. V té době ale pochopila jednu věc. Její tělo nebylo doopravdy její. Patřilo těm, kdo si za ni zaplatili a tím se naučila se od sebe 'oddělit' a nevnímat co se jí dělo. Nejprve bylo vše dobré. Začínala s ostatními zkušenými prostitutkami, které jí vše naučily a připravily. Ale když začala pracovat? Úplně se jí to nelíbilo, jenomže co jí zbývalo? Pasák jí poskytoval střechu nad hlavou, jídlo a malý zlomek výdělku z toho, co svým tělem vydělala. Bordel, ve kterém od svých šestnácti letech pracovala, byl skrytý v malé uličce mezi kancelářskými budovami. Nejčastějšími zákazníky byli tedy kravaťáci, tedy muži v oblecích, kteří nejčastěji během obědové pauzy nebo po práci, chodili do bordelu. Chodili si tam oddechnout od stresu nebo jen vypustit zadržované emoce po celém dni. Od první desítky si je přestala pamatovat. Stali se pro ni jen někým, kdo jí platil a živil jí. A ona? Byla tím, čím chtěla. Na nic se jich neptala a jen je nechala vydechnout ve své náruči. Občas byli hodní a občas také ne, ale s tím nemohla nic udělat. Ty stálé zákazníky si pamatuje do dnes, jelikož jí o sobě někdy něco řekli. Co je trápí a co by si jednou přáli mít. Jednou potkala i fotografa, který jí nechal být za jisté služby občasným modelem. Moc si to užívala, být na chvíli někým jiným než šlapkou. Dodnes má ty fotky schované a střeží je jako oko v hlavě. Ovšem, každý zlý sen jednou končí a to se stalo i v případě Giny. Poznala totiž Hannah, se kterou si hned padly do oka. Pro Georginu to byla první normální žena, kterou za svůj celý život potkala. Jenomže v ten moment co jí poznala se jí zároveň rozpadl svět. Hannah jí sdělila, že to co dělá není normální práce a že to dělat nemusí, když se jí to nelíbí. Tím Giny nasadila brouka do hlavy. Netrvalo to moc dlouho a dala výpověď z bordelu, kde pracovala skoro čtyři roky. V té době jí bylo necelých dvacet let. Bylo to pro ni jako se poprvé učit postavit. Najednou si mohla se svým životem dělat co chce, i když to bylo sakra těžký. Jedinou dobrou práci, kterou si mohla dovolit najít, byla pozice uklízečky. I přes to by nikdy neměnila. Poprvé za svůj život mohla dělat co jí bavilo a to bylo šití ze zbytků látek, psaní svých myšlenek a obdivovat luxus, který před ní byl celý život schovaný. V jejích dvaceti letech přišla ale další změna. Korunní princ Frederick vyhlásil svou Selekci a to znamenalo, že z každé provincie se hledala jedna dívka, která se bude účastnit. Nabízeli dobré peníze a to bylo to, co by se Giny hodilo. Na lásku nevěřila, respektive se na ni učila znovu věřit, takže od lásky od prince si toho zas tak moc neslibovala. A navíc, neměla co ztratit.