Bylo by hezké začít příběh prvními krůčky po růžové zahrádce, s kompletní šťastnou rodinou, a ještě šťastnějšími zítřky na obzoru. Jak už to ale bývá, komu se narodíme si nevybíráme. A to ani v případě Hannah. Její narození neprobíhalo jako u ostatních rodin těšících se nového přírůstku. Matka byla už od své puberty jednou z prostitutek v ne příliš bezpečných uličkách Waverly. Dítě v jejím případě rozhodně nepřipadalo v úvahu a ani zdaleka nebylo plánované. Otec dcerky nebyl nikdy uveden, zjevně tehdy jen devatenáctileté prostituce zaplatil, aby hlavně držela hubu a necpala mu to pod nos. Chtěl mít klid ve svém byznysu i ve svém manželství. Ostatně co by s tím žena, jakou byla matka holčičky, tak mohla udělat se svými poměry.
Asi nikdo nečekáme 3 + 1 byt ve středu Angeles s výhledem na královský palác. Hannah by vlastně teď v dospělosti nazvala jejich bejvák jako skládku. Pamatuje nedopalky všude po zemi, neboť její matka byla váženým zákazníkem tabákových společností. Nebylo neobvyklé, že se všude rozléhal odér zkaženého jídla, které bylo též pohozené kam jen lidské oko dohlédlo. A v neposlední řade pach z koček a jejich výkalů, protože když už byl problém živit jeden krk navíc, proč si neadoptovat ještě půlku pouličních koček, co se šly prostě jen nažrat. Pro dítě to ale byla alespoň nějaká společnost, když svou matku nevídalo vůbec nebo věčně zlitou pod obraz. Naučila se být díky tomu samostatná už od útlého věku. Nějaké extra péče se jí nedostávalo, vlastně by řekla, že ani těch základních rodičovských povinností, jako ošatit a dát najíst. Své matce to ale nikdy nevyčítala ani v pozdějších letech, okolnosti byly jaké byly.
Svůj školní život trávila asi dost odlišně než jiné děti. Každý den po vyučování se s aktovkou na zádech vydala do striptýzového klubu, kde její matka vystupovala, aby si tam na baru udělala úkoly do matiky. Zní to trochu krutě, ale jsou to části dětství, na které dívka vzpomíná s úsměvem. Vyjídala tam pokaždé takové ty malé sáčky kečupu a jídlo dostávala zdarma. Mezi zaměstnanci byla oblíbenou tvářičkou a rozmazlovali ji tam. Bylo to hodně rodinné, i když stále šlo o hodně špinavý byznys a lidi s nadprůměrnou inteligencí člověk také u tyče nevídal běžně. V klubu byla častokrát až do pozdních večerních hodin. Život nebyl růžový. Ale vlastně mnohem jednodušší.
Po dokončení základní školy dívka dál na střední nepokračovala. Dle slov své matky už byla dost velká na to, aby jí i jejímu partnerovi Timovi pomohla s financemi pro domácnost. Tim byl kapitola sama o sobě. Bůhví, kde ho její matka sebrala ze země. Možná si jednoduše rozuměli, protože sdíleli stejné zájmy. Tedy cigarety a pivko na gauči. Tim byl k tomu ještě vášnivým gamblerem, což bylo pro rozpočet spíše přítěží než pomocí. A tak začala Hannah pracovat v kavárně u vlakového nádraží, aby tak uživila sebe i svou rodinu, zatímco si bokem odkládala peníze na horší časy. S každým dalším rokem v práci však byla víc a víc rozhodnutá, že to, co se děje doma, nebude tolerovat. Doma nastaly tvrdé hádky, dokud se Hannah nerozhodla ze dne na den odstěhovat a nechat svou matku s partnerem v tom, do čeho se dostali sami.
Svůj nový život začala ve Whites v bytě bývalé kolegyně mamky, která si Hannah vzala pod svá křídla. Bylo to o dost jiné, než na co byla dívka zvyklá. Čistý domov, voňavé prádlo, žádný zápach po cigaretách a plná lednička jídla. Amberly nežila život v luxusu, nýbrž z výplaty do výplaty. Byl to však spořádaný a klidný život. Hannah tak úplně poprvé okusila pravé teplo domova, kdy přicházela domů a cítila se šťastně. Svou práci začala v kavárně, jak byla zvyklá. Velmi brzy se však rozhodla přijmout i práci druhou, a to v podniku Orpheum, kde Amberly pracovala jako burleska. Hannah však na pódium nelezla. Byla zaměstnaná pouze jako číšnice. Přes den v kavárně, přes noc v Orpheu. A přes víkendy na dálkovém studiu střední, kterou se rozhodla po pár letech dodělat.
Prostředí burlesque bylo temné, lákavé. S nejen pánským, ale i dámským osazenstvem, které přišlo obdivovat krásu ženského hlasu i těla. Ženy v lehce erotických kostýmech vábily zraky přítomných a záře světel obepínaly prostory. Hannah se sama mnohokrát v koutku nechala unést a pokoušela se napodobit to sebevědomí, které z pódia sálalo. Asi byla proto jen otázka času, než si jí všimne i majitelka podniku a nabídne jí místo mezi účinkujícími. To dívka však napoprvé odmítla. Nedokázala si představit, že by kdy byla schopná veřejně vystupovat před zraky ostatních. Tedy do doby, než jí byla nabídnuta vyšší měsíční finanční částka. A tak se zrodila Velvet. Mladá burleska s výrazným líčením, ladnými pohyby a podmanivým zpěvem. Byla to persona, kterou si Hannah vytvořila, aby získala sebevědomí. Bylo jednodušší si vsugerovat, že ta holka na pódiu jednoduše není ona. Je to někdo jiný. Někdo sebejistý. Někdo neodolatelný. A někdo, kdo se postupně stával neuvěřitelně oblíbeným mezi novými i stálými návštěvníky.
A zatímco její sláva stoupala, dřela natolik, že dokončila střední školu a chystala se na studium medicíny. Bohužel pro ni měla poněkud vysoké cíle. Možná až příliš velké, když jí napadlo se hlásit na univerzitu v Angeles, kam se ročně dostávalo jen minimum studentů z běžných rodin. Proto byla její žádost zamítnuta. Příležitost na změnu se jí naskytla jen měsíc poté, když jí vyhledala slečna, se kterou se Hannah dříve znala, s nabídkou stipendia. V případě, že splní, co si žádá. No a tím se dostáváme do současnosti, kdy Hannah nastupuje jako nová osobní komorná a pravá ruka pro Emmetta Illéu. A tomu by radila se řídit podle plánu, který si sama v hlavě vytvořila. Jinak jí dluží stipendium.