Im Ji-ah
Provincie: Angeles (Columbia)
Vzdělání : vysokoškolské
Status : úřední pracovnice
Stav : svobodná
Datum narození : 29. 11. / střelec
Věk : 22
Výška : 170
Barva očí : tmavě hnědá
Barva vlasů : havraní černá
Zájmy : K-DRAMA, čtení, sledovaní seriálů, spaní, jezení
Dovednosti : řidičsky průkaz, korejština, účetnictví, kurzy na daňovou problematiku, veřejné finance, rozpočtové právo, digitální dovednosti a finanční
FC : Seo Ju-hyun
Hráč:
boy.w.luv
Matka: Im Nana
Otec: Im Ji-ho
Charakteristika
Ji-ah, dívka střední výšky s dlouhými štíhlými nohami. Může se pyšnit svým dlouhým krkem, na kterém má položenou hlavu s dlouhými vlasy havraní černé barvy. Obličej má štíhlý, ale protáhlý, její oči mají tmavě hnědou až černou barvu. Též má tenký dlouhý nos a hned pod ním sedí krásné plné rty. Na své dolní čelisti, právě nalevo, má pihu.
Dívka se šatníkem drží známým pravidlem, že méně je někdy více. Ne, že by zrovna nosila minisukně, ale hold práce v kanceláři tě změní.
Někteří by ji od pohledu mohli nazvat křehkou, ale kdyby jen věděli, jakou má práci, tak by si to hned rozmysleli… je to administrativní pracovník ministerstva financí. No, pokud by byla selekce o tom, kdo má nervy v kýblu, dovolil bych si tipnout, že by to vyhrála právě Ji-ah. Pro lidi by se rozdala, a proto má chvíle, kdy je dosti podrážděná a občas i nepříjemná na individua, co jí přinášejí více stresu. Má tendenci v sobě problémy dusit, ale zase je dobrá v řešení problémů. Věří, že vše se musí řešit hned, a když to nejde, tak se na to musí vyspat. Má podivnou schopnost – těžší problémy řeší právě spánkem, proto se občas v jednu ráno vzbudí a jde zpět k práci.
I když může na první dojem působit jako mrzout, je to nestárnoucí snílek. Kdyby jen nebyla limitovaná na šedivý koutek ve své kanceláři, určitě by dokázala mnoho, ale nijak moc tuto část sebe nerozvíjela, dala se na profesionální cestu, a proto tyhle věci musely jít stranou.
Je velice zásaditý typ. Má své morální zásady a podle nich se řídí. Pokud někdo v její blízkosti její zásady překročí, pravděpodobně vám to nikdy neodpustí. Sice na vás nebude páchat atentát, ale hezký úsměv vám už nikdy nedaruje. A ano, určitě se vám bude vyhýbat.
Ji-ah je poměrně milá dívka, pokud ji něco netrápí. Pokud se jí něco nelíbí, je to na ní hodně vidět. I když se v práci moc neprojevuje, je dosti expresivní. Pro lidi by se roztrhala, zničí si zdraví jen aby pomohla ostatním.
Nerada vtipkuje o vážných věcech – má velice specifický styl humoru, proto se málokdy směje opravdu od srdce. Na očko se smát jí jde opravdu dobře. Naučila se to částečně kvůli práci, neboť lepší je smát se než brečet, že?
Vztahy s lidmi má celkem normální, buď si s vámi sedne, nebo ne. Občas se schází s kamarádkou na předražené karamelové kafe a chodí jednou za čas sama do kina na nějaký ten slaďák.
MILUJE k-drama. Jestli je tu někdo na klišé skryté za rouškou lásky, tak je to zrovna ona. Žije si svůj romantikou zalitý život skrz tyto přiblblé seriály. Takže až bude padat, chytejte ji… prosím.
Minulost
Ji-ah se narodila velice vtipně, byla sice očekávaná o týden dříve, ale narodila se právě 29. 11., ano, přestupný rok. Byla jako předčasný dárek k Vánocům…
Dárek teda byla a takovéhle štěstí má celý život. Jako dítě byla k neposezení. Pokud někdo měl šílené nápady, tak to byla vždycky ona! Leč jako mladší byla hodně přátelská a otevřená, měla pocit, že nemůže zapadnout mezi svou věkovou skupinu. I když se snažila bavit s každým, byla to pro ni vždy prázdná konverzace. Proto se často vracela ze školy smutná. Doma vztahy měla poměrně vyhrocené mezi rodiči, vždy se jedli kvůli každé hovadině. Její matka byla výbušný typ a otec… klasický podpantoflák. I když měli hádky, kde to vypadalo na rozvod, nikdy se však neodloučili.
Matka Ji-ah se v ní vzhlédla. Nebylo to nic dobrého… nutila ji do modelingu a do herectví, ale tohle Ji-ah nikdy moc nezajímalo.
Když se dostala na střední školu, byla nejlepší ve svém oboru. Kluci ji zajímali, vždy se do někoho zakoukala a pak byla zklamaná z toho, že mu to neřekla. Proto se chtěla soustředit na sebe, proto přestávky trávila čtením s nohama na lavici. Měla pár kamarádů v prváku, ale bavili se jen protože jim to vyhovovalo. Až v druháku si našla kamarády, se kterými si přijde jako člověk. Našla si i svoji nejku – chodili spolu nakupovat, dívali se spolu na romantické seriály bez konce… měly i pár přespávaček. Stručně řečeno, dělaly spolu všechny možný hovadiny. Pokud jedna chyběla kvůli rýmičce, druhá zůstala doma.
I když byla zainvestovaná do vztahů a všemožných láskyplných příběhů, chodila jen s jedním klukem. Bohužel jejich vztah nedopadl nijak růžově. Byli spolu rok a on zapomněl na výročí, proč? Byl v tu dobu s jinou. Takže jí už jen zbyl umělý románek na obrazovce. Poté už neměla zájem se s některými individui bavit – odmítala se stýkat s lidmi jemu podobnými. Dodnes je z toho trochu hořká, ale už to není nijak horké.
Na svou pozici se dostala poměrně náhodou – vysokou školu udělala vzájemně se střední díky už zmíněnému programu. Sháněla tedy práci a díky kontaktům se dostala na její pozici – díky její tetě by se dala počítat jako protekční dítě. Teta znala vedení, takže nebyl problém trochu zatahat za nitky. Ji-ah byla pracovitá, takže na tom vlastně ani neprodělali.
Práce v kanceláři je nudná a ubíjející. Furt vás někdo otravuje s jejich prací a na svou nemáš klid, neustále někde vyzvání telefon nebo někdo něco v kuchyni připálí a začne řvát detektor kouře. Domů se často vracela strhaná a unavená – je to pech, ale platí celkem slušně. Občas má chuť někoho přiškrtit. Šéf je bezpáteřní hajzlík a jeho asistentku ze srdce nesnáší dodnes.
Často, na začátku své pracovní kariéry, se setkávala s pochybami, zda svou práci udělala dobře. Chtěla být nejlepší, ale neměla s tím nijak velkou praxi. Často dělala i přesčas jen aby se zalíbila nadřízeným.
Jen co se poskytla možnost dát přihlášku, hecla se s kamarádkou a podaly ji obě. Přeci jen, to bylo jen vyplnění blbýho papíru a napsání nějakého dopisu… stejně ji nevyberou, že? Že…?
