Kristián se narodil jako prvorozené dítě celkem ze tří, které se toho dne narodily. Ano, rodičům se tehdy zadařilo a narodila se jim rovnou trojčata. Tím to také z celkem pochopitelných důvodů haslo a po dalších ratolestech po této zkušenosti netoužili. Výchova třech nezvedenců nebyla žádná procházka růžovým sadem. Jen co ti tři zvládli chodit, začala pro roudnický zámek pohroma v podobě zničených historických předmětů. A těch květináčů s květinami, o které se jejich matka úzkostlivě starala.
Dětství bylo harmonické, tedy alespoň z pohledu Kristiána. Spolu se sourozenci si během toho období vytvořili takovou svou tradici. A tou nebylo nic jiného, než přestřelky nerfkami. První nerf pistole jim koupila jejich babička. Velmi neuvážený krok, který uvrhnul do chaosu Roudnici, Mělník a občas i Lobkovický palác na Pražském hradě. Pak Kristián chtěl s železnou pravidelností ke každým narozeninám nějakou novou nerf zbraň a do dnešních dnů má úctyhodnou kolekci nerfek, z nichž některé už mají solidní sběratelskou hodnotu.
Nelze se divit, že si rodiče dali záležet, aby jejich potomci chodili na různé střední a vysoké školy, aby ten chaotický triumvirát rozbili a měli šanci si trochu vydechnout.
Po absolvování gymnázia s vyznamenáním byl Kristián poslán studovat do zahraničí, nejprve do Vídně a pozdějí do Oxfordu, kde se věnoval politologii, ekonomii a moderním dějinám evropských monarchií. Rodina doufala, že přísné prostředí britské akademické půdy a odloučení od sourozenců alespoň částečně zkrotí jeho talent organizovat katastrofy monumentálních rozměrů. Což mělo snad aspoň nějaký úspěch. Kristián v rámci univerzity pořádal politologické debaty a elegantní studentské večírky, kde navazoval důležitá přátelství a spojenectví. Dlužno dodat, že většina vyučujících si ho oblíbila a kdyby ho doma nečekala knížecí koruna, dost možná by tam zůstal a s doktorátem na Oxfordu učil.
Během studia bylo každopádně jasné, že má talent pro strategii, vyjednávání a má pozoruhodnou schopnost na lidi působit téměř hypnoticky. Uměl odhadnout slabiny člověka, motivaci a ambice. Nikoho však nikdy nemanipuloval. Nebylo to ani potřeba. Z nějakého důvodu mu většina lidí zkrátka zobala z ruky. Nezřídkakdy se stávalo, že po debatě s ním lidé prostě uznali, že jeho pohled na věc je vlastně ten správný a jediný rozumný.
Po návratu do Česka chvíli pracoval jako ekonomický poradce v královské radě. Žádné velké zvíře to ještě nebylo, ale to se záhy změnilo, když odhalil, jak tehdejší ministr financí odklání státní peníze do jeho holdingu na toustový chleba. Ministr skončil na Pankráci, kde by měl každý takový neřád skončit, a na jeho místo byl jmenován králem Danielem Habsburským právě Kristián. Velmi brzy následovaly reformy, které byly někdy nepopulární, avšak nutné. Přiškrcením rozpočtu některých resortů si nadělal i nepřátele, avšak to ho dvakrát netrápilo. Taková holt byla politika a když se kácí les, létají třísky. Jeho vzestup byl nečekaně prudký, což se stávalo terčem kritiky. Pro mnohé byl ambiciózním aristokratem s autoritářskými sklony, pro jiné čirým technokratem, kterému se podařilo stabilizovat rozvrácené finance. Faktem však zůstává, že ve třiceti letech je jedním z nejmladších ministrů a výsledky jeho práce jsou neoddiskutovatelné.
Navzdory zdánlivé politické chladnosti, své pověsti a pomluvám o koncentraci moci si zachoval stále i svou excentrickou stránku. Napříč ministerstvy koluje historka, jak během jednoho nesmírně dlouhého vypjatého jednání z ničeho nic vytáhl z aktovky láhev archivního ročníku vína z rodinných sklepů a začal ministru obchodu a průmyslu vykládat o rozdílech mezi rulandským šedým a ryzlinkem. Přítomní byli natolik konsternovaní, že zapomněli na své rozepře a po krátké ochutnávce vínečka souhlasili s Kristiánovým pohledem na věc. I tak se dá dělat politika.
Kromě toho se kolem něj pravidelně objevují spekulace týkající se sňatku. Ve třiceti letech to vzhledem k jeho postavení každý čeká. Bulvár pravidelně vymýšlí vybájené partnerky z řad aristokracie, diplomacie i vysoké společnosti. Často novinářům stačí jen fotka Kristiána, jak sedí ve vinárně s nějakou kolegyní a už je z toho v podstatě hotová svatba. Přesto Kristián zůstává svobodný. S oblibou vtipkuje, že je ženatý se svou prací.