Linné Roja Hellberg
Země: Švédsko
Vzdělání: vysokoškolské
Status: korunní princezna
Stav: svobodná
Datum narození: 27. 09. / váhy
Věk: 26
Výška: 162
Barva očí: modrá
Barva vlasů: plavá
Zájmy: textové RPG, vikingové, švédští bohové, drakkary, kresba a tvorba komiksů, fotografování, pletení a háčkování, hudba, psaní deníku
Dovednosti: švédština, italština, španělština, angličtina, němčina, francouzština, čínština, řidičské oprávnění, vysokoškolský titul, kurz programování, hra na nyckelharpu, hra na violoncello
FC: Nicola Coughlan
Hráč:
nymeria9746
Charakteristika
Linné není typická katalogová kráska – to je všem, co ji znají, více než jasné. Co se do podobnosti se sestrou týče, končí tam, kde začíná jejich společný vlasový fond a odstín očních panenek. Nedisponuje tou stejnou dokonalou postavou, konvenčně atraktivními rysy a ani schopností koketovat s muži na potkání. Je vcelku nízká a přebytečných kil má na rozdávání. Což ostatně zavdává místnímu bulváru dostatečnou páku ve snaze o nekonečnou diskreditaci. Ji a její sestru si neustále berou na paškál, čemuž se není třeba divit. Každá má svoje vrtochy. Hanna se nedávno stala tváří nového čísla díky zrušenému zasnoubení s rumunskými spojenci, a o Linné se proslýchá, že je frigidní. Podle kolujících klevet vzala většina nápadníků nohy na ramena, když zjistili, jak nudný její romantický život ve skutečnosti je.
Linné je pořádný kus ženský. Dlouhé plavé vlasy, výrazné oči, kulatá tvář, postava plná křivek a nadbytečných fald. Její váhu pravidelně sledují, a často bývá prokazatelným důkazem prosperity královské rodiny a celého Švédska. Pokud princezna zhubla, obyvatelé mohou počítat s vyšší inflací. Jestliže jen o pár čísel nakynula, skandinávské HDP zase o něco vzrostlo. Svoboda médií a fakt, že je její sestřička v hledáčku valné většiny mužů, navštěvující jejich dvůr, přispěla k několika nepopiratelným faktorům princeznina života. Byť svoji neochotu provdat se, tancovat na plese či jakkoliv existovat v přítomnosti kandidátů na sňatek, úspěšně skrývá za pouhou spokojenost se samotou, pravda je velmi odlišná. Linné by to nikdy nevyslovila nahlas, zdráhala by se uznat, že na svoji mladší sestru žárlí, a už vůbec by nepřiznala, že je romantik celou svou duší. Vypěstovala si povahu vcelku příjemné, laskavé a na první pohled sebevědomé osoby, která dostává svým povinnostem. Je proto k podivu, že co se randění týče, je velmi plachá.
Fyzický kontakt s cizími lidmi nevyhledává. Co se týče mužů, kteří o ni kdy projevili zájem, v častých případech se jednalo o jakési postrčení ze strany švédského krále, snaha o získání nové dohody mezi evropskými státy, anebo pouhé úsilí dostat se k mladší sestře. Nuže, sama uznává, že se v porovnání s ní a s jejím talentem, oslnit každého muže v řádu kilometrů, nemůže měřit. Je spolehlivá, loajální, inteligentní, vtipná, ale nevěří si, alespoň ne doopravdy. V její vlastní mysli neexistuje žádný kloudný argument, proč by si muži měli vybrat ji a ne Hannu. Není s to uznat, že část nápadníků o ni měla skutečný zájem. V její hlavě to nikdy nedávalo smysl. Co je inteligence oproti nepopiratelné atraktivitě? Už několikrát o ni usiloval šlechtic, jehož pohnutky byly čistě finančního ražení. Linné je od přírody nedůvěřivá osoba. Její srdce je obestavěné vysokými neprostupnými hradbami, jež s každým dalším rokem jejího dospělého života rostou výš a výš. Byť je právoplatnou dědičkou trůnu, druhou v pořadí, zasnoubení mladší sestřičky a naléhavé okolnosti, žádající si nástup nového královského páru, zapříčinily, že se svého bezprostředního následovnictví vzdala.
Linné celý život tíhla ke studiu. Disponuje dvěma vysokoškolskými tituly a aktivně se podílí na účasti v parlamentu po boku svého otce. Kariéra a úsilí udržet prosperující zemi v chodu, ji odrazuje od jakékoliv snahy zkusit se zbavit svého strachu z lásky. Jestli si něco přeje, je to vztah založený na vzájemné náklonosti. Ne na vynucené – nechce být ničím přiděleným partnerem, druhou volbou, anebo cestou k bohatství. Zatím ji však nikdo a nic nepřesvědčilo, že by se svých stanovisek měla vzdát. Vlastně tak trochu čeká, jestli si jí Gavril, byť je to v rozporu se vším, čemu kdy věřila, všimne. Jestli mu po zpackaném zasnoubení s Hannou dojde, že celou dobu miluje ji. Její pobláznění je natolik otravné, že sama sebe proklíná všem severským bohům.
Je od přírody feministka. Dokonce disponuje až nevídanou samostatností. Dovede si zařídit vše, proč by měla obtěžovat vlastní zaměstnance? Tři roky střídavě žila u příbuzných ve Finsku, kde studovala politologii a veřejnou správu. Díky taktické poloze Stockholmu a blízkosti Univerzity v Turku, byla každé dva týdny zpátky v paláci, aby se věnovala svým královským povinnostem. Život bez dosahu sestry nebyl nijak zvláštní. Nenarazila právě na mnoho obyčejných lidí. Otec zajistil, aby měla přístup pouze k bohaté finské šlechtě a ke studentstvu titulovaných papalášů, kteří o oplácanou Švédku neprojevovali právě mnoho zájmu. Našla si však pár zajímavých přátel, s nimiž je i po dlouhých letech v kontaktu.
Na vědomost se dává, že nebýt její zarputilosti ohledně vztahů, byla by skvělou královnou. Jsou však hranice, které nechce – nedokáže překonat. Roky tyranie ze strany bulváru, které, aniž by to kdy veřejně přiznala, podkopaly její sebevědomí a sebelásku. Linné je žena lidu, ale nepotřebuje být vidět. Řeší problémy od pracovního stolu, tvoří kampaně, odepisuje na dopisy, počítá statistiky a sepisuje proslovy. Veřejnost si ráda kupuje týdeník, jehož předností je až příliš akurátní váhová předpověď, zatímco ona se snaží pomoci všem a všemu, i kdyby měla do konce života pracovat jako kancelářská krysa. Hanna a otec mluví, ona sepisuje. Státnické povinnosti plní na pravidelných skandinávských srazech, ale doma ve Švédsku? Pokud dorazí na ples, ráda se druží u stolečku, fotí hosty a plete. Na tanec není levá, ale nerada se této bohulibé činnosti oddává. Když ji otec donutí, výjimečně se uvolí, pokud je to však jen trochu možné, vybírá si za své taneční partnery známé tváře. Gavrila, přátele ze stran stráží, ostřílené diplomaty, s nimiž se setkává na zasedáních. Není právě iniciativní typ, a pokud se má s někým seznámit či něco vyřešit, potřebuje k tomu výhodu domácího prostředí. Klid mezi čtyřma očima. V davu se cítí nejistá, odhalená. Často se jí jímá pocit, že ji každý člověk soudí. Za to, jak vypadá a za fakt, že pravděpodobně skončí jako stará panna.
Linné by neublížila živé duši. Miluje všechna zvířata, lidi kolem sebe. Je však vcelku žárlivá a holduje spravedlnosti. Není pyšná na vše, co kdy udělala, a už vůbec na to, že to byla právě ona, kdo bulváru prodal informaci o nevěře ve vztahu Hanny a Gavrila. U své sestry velmi často balancuje na hraně bezbřehé lásky a nenávisti. Stydí se za to. Přesto má dojem, že si Gavrila nikdy doopravdy nezasloužila. Je zvyklá na náklonnost mužů, a to jí snad zavdává dojem, že si s nimi může dělat co chce. Dostala lekci, o kterou se její drahá starší sestřička postarala. Etické dilema šlo stranou.
Neustále své okolí přesvědčuje, že je spokojená se svým romantickým životem. Ráda si ze sebe střílí, evidentně ji jen tak něco nepoloží. Aby se hroutila z cizích článků? Ani ji nehne. Realita je temnější. Za bryskním humorem se skrývá zlomená duše. Linné má dost velký problém s jídlem, na který není vůbec pyšná. Trpí záchvatovitým přejídáním, o němž nikdo neví. Je naučená své tendence výborně skrývat. Jídlo si shromažďuje v tajném šuplíku, obaly vyhazuje po různu, aby se na ni nepřišlo. Pokud se cítí doopravdy mizerně, dokáže toho zkonzumovat tolik, že dalšího rána není s to normálně fungovat. Čokoláda, dortíky, křupky, obložené chleby, burgery, sendviče, hektolitry sladkého pití, hranoly, znáte to… Je to jedno z jejích nejtemnějších tajemství, na jehož udržení si dává setsakramentsky záležet.
Linné je trpělivá, milá, neskutečně milující a sakra inteligentní. Není však vždy plně upřímná, jen nerada se svěřuje a raději bude udržovat dobré vztahy, než aby s někým byla na trní. Nevinné lži jsou jejím poznávacím znamením. To však neznamená, že by byly na denním pořádku. Na věci, na nichž doopravdy záleží, má rezolutní názor. A ten se nezdráhá projevit. Pokud se zrovna nebojí, co si o ní kdo myslí, její hlas je sakra pronikavý. Radí otci, klidně seřve všechny jeho rádce, pokud na to dojde. Její ohnivou povahu však objevíte pouze v momentě, kdy se diskuze týká vybraných politických témat. O hloupostech se nehádá. Klidně jí povězte, že je tráva modrá a povrch slunce tvoří lišejník. Nebude vám do toho kecat. Jakmile se však jen větou zmíníte o něčem, co je jejímu empatickému srdci blízké, můžete si být jisti, že vás argumentačně rozválcuje.
Je poměrně soutěživá. Miluje deskové hry, karetní hry, cokoliv, v čem by mohla využít svůj smysl pro strategii. Je to vášnivá kreslířka, a na rozdíl od své sestry, holduje vikingské kultuře. Celý život ji doprovází Ódin, jemuž svěřuje svoje trable a neduhy. Je to zkrátka seveřanka každým coulem. Jako malá se naučila hrát na nyckelharpu, tradiční švédský nástroj, jehož využití je spíše folklórní. Jako dívenku ji učarovala na místním festivalu. Linné je, co do umu a dovedností, velmi vzdělaná. Mluví celou řadou světových jazyků, mimo jiné hraje také na violoncello, a pokud byste hledali někoho, kdo vám naprogramuje webovky… zkuste ji.
Svoje zájmy si bedlivě střeží. Nevěnuje se jim jen proto, aby někoho uchvátila. Nezahraje vám na violoncello, protože zrovna chcete. Od smrti matky nikoho nenechala nahlédnout do svého nitra. Kromě hudby je také dost zběhlá ve hraních textových role-playingových her, zejména fantasy žánru. Miluje Pána prstenů, natolik, že se pravidelně převtěluje do charakteru ardské elfky.
Navzdory všem negativním externím vlivům, které její působení v královské rodině doprovází, Linné moc dobře ví, čeho chce dosáhnout. Nepotřebuje k tomu korunu ani manželství. Jejím životním snem není se dobře provdat, je to spíše kariéristka. To nicméně nevypovídá nic o tom, že touží najít pravou lásku. Její budoucí plány jsou však v ohrožení. Otec, který jí dosud nechával žít víceméně vlastním životem, rozhodl, že se obě sestry vydají za hledáním manžela do Illéi. Pokud se jim nepodaří do konce sezóny někoho najít, budou mít co dočinění s dohodnutým sňatkem. Linné, která jeho slovům příliš nevěří, nese výlet do Angeles vcelku těžce. Přesněji řečeno, narušil její životní plán. Ten se aktuálně odvíjí od studovaného doktorátu a působení v parlamentu. Družit se v cizí zemi představuje horor nepopsatelných rozměrů. Byť vůči otcově rozhodnutí nic nezmůže, rozhodně se nemá v plánu jím řídit.
Minulost
Švédské království, k ničímu překvapení, patří mezi jedny z nejsoběstačnějších krajin v Evropě, potažmo v celém světě. Prosperující ekonomická velmoc vévodící horním příčkám, zejména výnosným rybolovem, těžbou dřeva, a v neposlední řadě rozvinutým lodním průmyslem. Kvalitní školství a všeobecně panující mír, vypovídají o typickém kvalitním severském životě, jenž se na první pohled může zdát zcela dokonalý. Ačkoliv zde obyvatelé platí vyšší daně, odměnou jim je široké spektrum bezplatných veřejných služeb a transparentnost královské rodiny, která, mimo jiné, udržuje výborné vztahy se zbytkem skandinávských sousedů a neméně přátelské s celou řadou dalších světových spojenců. Zdaleka nejvyšší životní úroveň nabízí Stockholm, z něhož také královská rodina již několik generací vládne. Původní palác v centru města nyní slouží jako sídlo parlamentu, kde každý kvartál zasedají zástupci regionů a za přítomnosti krále a jeho rádců řeší vybraná témata.
Politická moc je distribuována do několik různých územních celků, jež zastřešuje samotný král. Valná většina rozhodnutí prochází přes parlament, jehož členové mají výhradní hlasovací právo. Přijetí novel, zákonů a vyhlášek pak závisí na panovníkovi, kterému je výsledek demokratické volby spíše pouhým doporučením. Švédští panovníci jsou však odnepaměti provázáni se členy parlamentu, tudíž se stává jen výjimečně, aby s jejich rozhodnutím rozporovali.
Švédské království však čelí ihned několika obtížím, na nichž se komory parlamentu nejsou s to shodnout. Vysoká životní úroveň přirozeně přitahuje enormní nárůst imigrantů, na který země není přizpůsobena. Tento problém zavdává vzniknu polarizujícího politického systému, jemuž holduje nárůst extrémistických stran. Liberálové jsou před konzervativci upozaděni. S příchodem nové pracovní síly sice vznikají další pracovní místa, nicméně rostoucí životní náklady společně s inflací způsobují, že obyvatelé negativně reagují na vyšší sazby daní. Podle průzkumu veřejnosti existuje stále více než 80 % Švédů, kteří jsou plně oddáni královské rodině, dle nejnovějších statistik však toto procento pomalu klesá. Podle některých expertů je třeba, aby na trůn co nejdříve usedla nová krev. Král podle nich již několik let přesluhuje. Lid momentálně upřednostňuje právoplatnou korunní princeznu Linné, na níž je v tomto ohledu vyvíjen nátlak. Zřejmě jí nezbývá nic jiného než pokusit pozměnit zákon, který zavazuje následovníky trůnu k manželství před vstupem na trůn.
Nejdříve ale popořádku… Zdá se, že pravá a nefalšovaná láska, kořeněná pohádkovým koncem, zkrátka není Švédskému království souzena. Dohodnuté sňatky mezi nástupci trůnu a politicky výhodnými partiemi tu zakořenily jako jakási rodinná tradice – dědictví předávané z generace na generaci. Prve Adrienovu otci přislíbili bohatou nevěstu, s níž na svět do pár let po svatbě přivedl tři zdravé děti. Kromě skutečného přátelství však mezi manželi k ničemu bližšímu nedošlo. Mladý korunní princ se přirozeně nechtěl vydat v otcových šlépějích. Jeho, z podstaty romantická duše, věřila, že se jednoho krásného dne zamiluje i on sám. A kde by se mu dostalo lepší příležitosti než v Illée? Byť byly tamější vdavky žal přerušeny, princ v zahraničí setrval ještě několik měsíců. Naneštěstí, ani jeho prodloužený pobyt mu nezaručil budoucí nevěstu, a tak král prohlásil, že šestadvacetiletý synáček půjde do chomoutu s o tři roky mladší švédskou diplomatkou Rojou Svenson – pro dobro království.
Lid očekával co nevidět prvorozeného potomka a následného dědice trůnu. Roja však nedokázala otěhotnět. I přes všechny testy, které jasně naznačovaly, že není neplodná, se královskému páru nedařilo počít. Trvalo to neuvěřitelných patnáct let, než zdi paláce rozzvonil smích Linné Roji Hellberg. Byl to učiněný zázrak. Pár nepočítal, že by se jim povedlo na svět přivést ještě nějaké dítě, přesto, o tři roky později, doplnil rodinu malý uzlíček v podobě stejně plavovlasé Hanny. Dívky si jako malé byly velmi podobné. Mezi obyvateli to vyvolalo kontroverzi, kterou švédské noviny ihned podpořily. Aby pár umlčel obvinění, vyvstávají z řad významných politických činitelů a odborníků, poskytl výsledky DNA. Nyní je narození obou princezen považováno za božské nadělení. Nikdo už totiž nedoufal, že se země dočká takové slávy. Po dlouhých patnácti letech.
Obě dívky vyrůstali v rodině, která si vždy zakládala na elegantní reprezentaci. Královský pár se snažil svým dcerám věnovat skutečně nejvíce, co to šlo. Celá rodina se těšila velké oblibě u obyvatelstva, přirozeně však také figurovala v hledáčku místního bulváru, jenž kritizoval vše, pokud na to došlo. Obě dívenky byly vychovávány přísně. Vše v jejich životě bylo pečlivě naplánováno. Zatímco Linné tuto úlohu přijala vcelku statečně, Hanna s ní vždy měla problém. I jako malé dívky mezi sebou měli jisté rozepře. Pokud se mladší ze dvou sester nesoustředila při výuce, ta starší ji vždy napomenula. Naopak, pokud šlo o sourozenecké radovánky, Hanna byla vždy tou, která dětské hry iniciovala. Linné se odjakživa nerada zúčastňovala plesů a reprezentativních banketů. Raději se nechala usadit ke stolku, kam si donesla hromadu jídla, a zatímco se ostatní bavili, ona si buď kreslila, anebo v pozdějších letech pletla.
Linné i Hanně byly diagnostikovány dědičné srdeční choroby, deformace chlopní, které mohou zapříčinit vyšší riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění a infarktu. O nemoci, která tento rod proklíná, nikdo neví, dokonce ani samotné dcery. Když bylo dívkám šest a tři roky, jejich matku Roju potkal infarkt na jedné z obvyklých skandinávských slavností. Království bylo necháno napospas samotnému králi. V ten moment bylo jasné, že se dívkám bude věnovat už pouze jeden rodič. Zatímco Adrien truchlil, dívky se často uchylovaly do přítomnosti dvorních dam a služebných, které je vychovávaly.
Zatímco korunní princezna kynula, z Hanny se stávala stále krásnější mladá žena. Starší sestra na ni začala žárlit. Nalijme si čistého vína, dalo se to čekat. Linné velkou většinu času trávila studiem a řadou poněkud zvláštních koníčků, Hanna se naopak nechávala opíjet vlastní krásou a muži, kteří po ní toužili. Korunní princezna si velmi rychle zvykla na to, že není šálkem kávy pro každého. Alespoň, co se vzhledu týče. Nikdy se však nesnížila k tomu, aby byla majetnická, zlá či podlá. Nuže, nějaké ty vrtochy má, to je jisté, pod vší bolestí se ale skrývá dobrý a laskavý člověk.
Švédskému království se pod vládou krále a samostatného parlamentu i nadále dařilo. Země prosperuje, lidé jsou spokojeni. I přesto dochází k nárůstu problémů, které trvají dodnes. Dvojnásobný počet imigrantů, zvyšující se daně, vysoká inflace a v neposlední řadě také vznik extrémistických stran, které si berou královskou rodinu na paškál. K tomu, aby království soupeřilo s veřejným míněním není potřeba stovka rebelů, politici to dovedou stejně tak dobře. Právě proto se Linné vydává studovat politologii a veřejnou správu, z níž se nyní chystá dělat doktorát. Je to žena lidu. Člověk, který se zajímá o blaho svých poddaných, byť by je sama tímto povýšeným výrazem neoznačila.
S vrtkavou popularitou královské rodiny přibývá snaha o transparentnost. Kromě pravidelných slavností, pořádaných celou skandinávskou delegací, se švédský palác pravidelně otevírá veřejnosti. Hrstka vyvolených má možnost poznat vládnutí od kulatého stolu na vlastní oči. Samotná královská rodina utužuje vztahy s veřejností také chovem fretek a králíků. Pravidelně financují chovné stanice a zabraňují vzniku množíren. Co se týče udržitelnosti, které severské země holdují, Švédsko se snaží držet krok s aktuálními evropskými trendy. Ať už se jedná o solární panely, úsporné vodní elektrárny anebo extenzivní recyklaci. Díky řadě zákonů se místní vody udržují čisté a netoxické. Nuže, všechno to zní pohádkově. Prosperující země, dvě princezny – vymodlené zázraky. Někde musí nastat zlom. A za ten by se dala považovat série nepříjemností, které bezprostředně předcházely odjezdu dívek do paláce. Prve Hannina nevěra, s kým jiným než s bratrem vlastního snoubence! Ihned nato tato informace putuje do místního bulváru. Lidé jsou přesvědčeni, že za únik informací může někdo ze služebnictva. Taková komorná, která by si ráda přivydělala. Jen korunní princezna ví, že viníkem je ona. Spojenectví mezi Rumunskem a Švédskem doznává trhlin. Stárnoucí král obě dcera vysílá do Illéi pod výhružkou domluveného sňatku. Linné mu to nevěří, má svoji hlavu. Nehodlá se vdávat, na lásku je času dost. Navíc, toto není ideální rozpoložení. Možná v ní přeci jen hlodá semínko naděje… Ale to je třeba zavčasu uzemnit.