Vládci Madagaskaru se devátého září narodil vytoužený syn. Jeho matka bohužel neměla příjemné zkušenosti s těhotenstvím a následným porodem dětí. Otec už začínal být frustrovaný a vyčítal ji, že stále nemá potomka, který by mohl převzít jeho vládu a linii rodu. Nechtěl, aby trůn připadl jeho bratrovi a potomkům. Po mnohem neúspěšných pokusech se to povedlo a jednoho zářijového večera drželi v rukách malého Mahalea, kterému domácky říkali Maha nebo Leo. Po porodu byl zavolán Mpanandro, který mu vyložil, že ve hvězdách má naplánovaný velký osud, aby ne, když byl synem krále. Malý chlapec byl hodné miminko, málokdy plakal, trpělivě koukal na celý svět kolem sebe.
Když vyrostl trochu, tak rodiče ho začali vychovávat přísně a pevnou rukou. Musel se vrhnout do víru studia. Jemu to ale nevadilo, on to rád přijal a přistupoval k tomu velmi zodpovědně. Navštěvoval soukromou školu, kde se mimo jiné učilo i ve francouzštině. Tam se v něm projevili první náznaky nespokojenosti vůči dlouholeté kolonizaci ze strany Francie. Rodiče to podporovali i jeho velkým důrazem na tradice, ke kterým ho vedli doslova od prvního nádechu. Učili ho, že má přijmout svoji národní identitu a ne tu, kterou jim vnutila Francie.
Nevyhnul se tedy tradičnímu festivalu Sambatra, kde jemu a dalším chlapcům byla provedena obřízka za doprovodu hudby a tance. Místní si nesmírně vážili toho, že královská rodina ctí tradice a neomlouvá se západními zvyklosti. Po celý svůj život nevynechal žádné slavnosti ani obyčeje, protože bylo podle něj nesmírně důležité nezapomínat na svoje předky a kořeny.
Nesmírně ho potěšilo, když na svět přišla jeho mladší sestra Aina. To už byl pro jeho rodiče naprostý zázrak, protože si mysleli, že po Mahaleovi nebudou mít žádné další děti. Maha svoji sestru odmalička všude tahal, poučoval ji o nejrůznější věcích a byl ten nejhrdější starší brácha.
Po absolvování nižšího stupně vzdělávání, které ukončil zkouškou BEPC, pokračoval opět na soukromou střední školu, kde se věnoval řečnictví, studiu jazyků, diplomacii a ekonomii. Všechno zvládal nadmíru perfektně. Hnala ho touha po dosahování nejlepších studijních výsledků a perfekcionismus. Ve škole pořádal i různé akce, kde se snažil podporovat jejich kulturní identitu a začal odmítat oslovení Leo, protože to pro něj bylo příliš západní.
Maturitu zvládl naprosto bezchybně, ale to už se od něj takto očekávalo. Během středních let zažíval první zkušenosti, co se týče milostného života, a kromě toho navázal i různé kontakty s dětmi z významných rodin. Další rok života věnoval cestování po celé zemi, kde v zájmu své královské rodiny navštěvoval různé vesnice a menší městečka, aby se dozvěděl na vlastní kůži o životě obyvatel jeho země.
Tím samozřejmě jeho školní kariéra nenastoupila. Pokračoval na univerzitu, kde studoval diplomacii a mezinárodní vztahy. Začal podporovat nejrůznější sbírky a sem tam příležitostně vyjel i někam pomáhat. Rok mezi bakalářským a magisterským titulem vzal nabídku učitele na vesnické škole, kde působil jeden rok a považoval to za jedno z nejlepších období ve svém životě. Následně pokračoval na magisterské studium, které zakončil, jak už je zvykem, úspěšně.
Po tomto okamžiku se jeho život začal točit kolem jeho královských povinností. Otec ho začal brát všude na jednání a schůze. Byl každý den po jeho boku a učil se jeho dovednostem. Začal si všímat, že jeho otec je docela mírný a nekonfliktní vládce, a to se mu moc nezamlouvalo. Nelíbilo se mu, jak všem ustupuje. Až on získá korunu, tak nastolí jinou vládu. Bude vystupovat proti kolonizaci a dalším živlům, kterými jeho země působila historii, či v současnosti. Chce vytvořit i nějaký plán na zlepšení školství a ekonomické situace. Je jasné, že je velmi ambiciózní. Ale otec se stále těší dobrému zdraví, tak si ještě bude muset nějakou chvíli počkat.
V tomto období i zjistil, že fámy o pirátské krvi v jejich rodu jsou pravdivé, tak se rozhodl zjistit si o tom více informací a pokusit se vyjednávat s piráty na nějakém příměří. Ale to ještě je jeden z jeho velkých plánů, až bude držet žezlo.
Otec se doslechl, že v Illéa se koná Selekce, kde si budoucí princ hledá ženu. Navrhl Mahaleovi, že by se tam měl vydat v rámci diplomacie. Mahaelovi tato akce přijde absurdní, proč by se ženy měly snažit o jednoho muže. On je vždy uctíval, a kdyby toužil po nějaké, tak by se ji snažil dostat různými dary a laskavostmi. Otec naznačil, že by si tam konečně mohl najít nějakou manželku, která by usedla po jeho boku jako královna. Tak nakonec na jeho naléhání kývl.