top of page
ribborbigred.png

Rebecca Schreave

Selection RPG - character

Země : Illéa

Vzdělání : střední s maturitou

Status : princezna Illéi

Stav : svobodná

Datum narození : 01. 03. / ryby

Věk : 19 / 49

Výška : 179

Barva očí : hnědá

Barva vlasů : tmavě hnědá

Zájmy : módní návrhářství, modeling, sledování filmů, společenské tance, hra na klavír a housle, šití

Dovednosti : angličtina, francouzština, španělština, italština, kurz první pomoci, kurz vyšívání

FC : Deva Cassel

Hráč:

bebatk_12

duoroses2.jpg

Charakteristika

rudaruze.png
blackrose.png
bilaruze.png

Rebecca Schreave, nejmladší ze čtyř královský sourozenců. Jejími charakteristickými fyzickými rysy jsou zajisté dlouhé, tmavě hnědé kudrnaté vlasy, oříškově hnědé prozíravé oči a zářivý úsměv, který rozradostní den nejednomu člověku, který se na její radostný výraz podívá. Jako další je velice vystihující její výška, necelých 180 cm, se kterými by se neztratila ani v modelingovém průmyslu. Spousta lidí jí stále říká, že je v obličeji nesmírně podobná své matce – královně Evelyn, což někdy může znít jako úžasný kompliment, ale někdy i jako narážka od lidí, kteří členy královské rodiny nepovažují za příliš atraktivní. Byla vychovávána jako dáma, tudíž je jasné, že její chůze a celkový postoj budou velice elegantní, důstojné a působivé. Ráda se obléká do volnějšího, někdy až možná moc vyzývavého oblečení, ale je to její osobitý styl, který si nenechá vzít ani největším rýpalem.
Co se osobnosti týče, v této oblasti není Rebecca o nic méně zajímavá. Jak její nejstarší bratr Adrian rád připomíná, Becky v životě chybí určitý řád. Něco, podle čeho by se řídila. Naopak, je velice chaotická a dost často nepřemýšlí nad věcmi dříve, než je řekne. Má rychlejší pusu než hlavu, což má často negativní účinek. Na druhou stranu, ji samotnou baví žít v takové menší nejistotě, bez řádu a seznamu, co by měla v onen den přesně dělat. Je přeci mnohem zábavnější, dělat věci na poslední chvíli a dost neplánovaně. Bere věci hodně s humorem, nejlepším lékem je v jejím případě smích. Ráda lidi rozesmává a může o sobě s hrdostí prohlásit, že v tom není vůbec špatná. Ve své rodině je považována za to nejmladší, ale nejvtipnější dítě, které je vždycky schopné udělat nějakou ptákovinu, která dostane celý zbytek rodiny. Přehnaným vtipkováním ale můžete dobře poznat, že se jí děje něco nepříjemného. Snaží se své pravé pocity schovat za nemístné vtipy, protože jí vždycky dělalo problém svěřit se s problémy. Ne že by neměl komu, naopak, v jejím životě figurovalo spoustu hodných duší ochotných poradit, jen malá princeznička měla s důvěrou problém. Co kdyby ji daný člověk zklamal? Co kdyby ho naštvala a on by namísto odplaty všem vyžvanil, s čím se trápí? To nehodlala riskovat, proto jsou Rebečiny problémy tabu všem, krom její nejlepší kamarádky. Nejlepší kamarádky, která se před dávnou dobou zavázala k tomu, že si princeznina tajemství vezme do hrobu. Tato dívka byla jedinou bytostí, co princezně od malička pomáhala s válečnými plány, jak tak trochu znepříjemnit život královské rodině. Sama Becky nevěděla, proč si ze všech lidí na světě vybrala zrovna Stellu. Už od začátku ji k ní něco přitahovalo. Možná to bylo jenom to, že už od začátku vypadala jako výborná společnice, nebo v tom možná bylo něco víc, kdo ví…
Kromě problémů s důvěrou je taky princezna klasicky nerozhodným člověkem. Kdybyste jí dali vybrat mezi čímkoliv, klidně i úplnou banálností, odpálkovala by Vás stylem, že jí znáte a ať si z ní přestanete dělat legraci a vypadnete z jejího pokoje, do kterého Vám mimochodem nikdy nedala přístup. Dále je taky velice urážlivá až hanba. Takže ano, pro ni je vskutku tenoučká hranice mezi vtipem a urážkou. Jak by se dalo čekat, ne jenom, že si bere věci hodně osobně, ale jedná se taky o velice citlivého jedince. Rebecca je schopná se pětkrát rozbrečet i u nevinné pohádky pro děti. Dlouho se snažila svou emoční labilitu držet v tajnosti s tím, že je všechno v pohodě a každý se někdy cítí na dně. Jenže tohle bylo něco jiného. Tohle nebyla typická pubertální depka. Becky už od dětství věděla, že na některé věci pohlíží trochu jinak a jakýkoliv vtip brala jako útok na vlastní osobu. Nikdy by si ale nemyslela, že se jedná o něco vážného a chybu na její strany. To si tedy nemyslela do té doby, než ji Stella tak trochu donutila k návštěvě terapeuta. Tam jí byla diagnostikována lehčí forma OCD. Jak na to později pohlížela, mohlo jí to být ihned jasné. Jenže ona se nezajímala o psychologii a psychické poruchy. O diagnóze neví nikdo jiný, než onen terapeut, královna s králem a Stella. Princezně to takhle přijde lepší. Ještě by si o ní lidé mysleli bůh ví co.
Princezniným zájmem číslo jedna je rozhodně módní návrhářství. Miluje navrhovat nové kousky oblečení, ať už mužské, či dámské. Nerada šije oblečení na sebe, přestože má osobitý a celkově velice uznávaný módní styl. Pokud někdy nebudete vědět, co si vzít na nějaký ples, večírek nebo schůzku, nebojte se písnout Rebecce a bude u Vás cobydup, v doprovodu svého nemalého vybavení a spoustou dopředu připravených návrhů. Pokud zrovna nešije, nekreslí nebo se nenechává fotit profesionály, můžete ji spatři tancovat. Je to jediný sport, který kdy byla ochotná dělat. Oblíbila si hlavně společenské tance, ve kterých se vyžívá. Proto ji často najdete na plese. Jako doprovod pro tanečníky občas zahraje i něco málo na klavír nebo housle.

Minulost

Princezna Rebecca Schreave se narodila prvního březnového dne. Jako by její narození přineslo jaro, od té doby již nezasněžila a nezafoukalo, naopak svítilo sluníčko a bylo příjemně. Možná bylo hezky venku, ale v královské rodině, jako by nevinné miminko rozpoutalo spory. Je pravda, že její narození bylo inu nečekané. Král s královnou již měli tři starší děti, tudíž se jejich pozornost oprávněně vyžadovala nejmladší princeznička. Se svými sourozenci se již od začátku svého života snažila Rebecca vést přátelské vztahy. Věděla, že jsou rodinné vztahy opravdu důležité, proto jen s nechápavým výrazem ve tváři sledovala, jak se její nejstarší bratr Adrian začal ze dne na den stranit rodičů. Dětství měla princezna klidné, hodně se zajímalo o své okolí, chtěla vědět o tom, co se všude šustne. Nedá se říci, že by byla přímo neposlušná, ale nenáviděla pravidla a nudný řád. Jedna věc Rebeccu ale trápila už od narození. Možná se může zdát, že jakožto nejmladší členka rodiny dostávala vytouženou pozornost, ona to však nenáviděla. Adrian byl nejstarší, půvabní a elegantní následník trůnu. Sienna bohužel vybrala neštěstí za všechny sourozence, ale za to byla velice sečtělá a nad její krásou pokleslo nejedno srdce. Mattias byl zase divoch, který si rád užíval přítomnost žen. Neřešil to, jestli je princ nebo ne. Prostě čerpal nespočet výhod. A Rebecca? Rebecca byla na čtvrtá. Nejmladší, oproti sourozencům navždy tak trochu nevyspělá. Ona nebyla tichá a milá, netrávila hodiny a hodiny času v knihovně a učením. Neviděla v tom totiž hlubší smysl. Šance na kralování bez toho, aby vyvraždila celou rodinu – nulová. Jediné, čím by ona mohla být státu prospěšná by bylo to, kdyby si za pár let vzala nějakého vlivného syna ze zahraničních zemí. Je logické, že pro živou dívku jako ona, to nebyl zrovna životní sen, po kterém by tajně toužila v dětském pokojíčku. Spíš ji zajímal život venku. Život normálních lidí, kteří si museli na živobytí vydělat sami. Kdyby mohla být čímkoliv jiným než princeznou, stala by se módní návrhářkou, která by si po pár letech trénování založila vlastní butik. Láska pro módu v ní utkvěla toho jednoho osudného dne, kdy se po paláci naháněla s dalšími dětmi. Mohlo by jí být možná osm let, více ne. Ani si nevšimla, že už je dávno pryč z části paláce, kterou znala jako své boty. Dostala se do části pro služebnictvo, kde se naopak vyznaly ostatní děti. Před klukem, který měl právě babu, se v poslední vteřině stihla zamknout v jakési náhodné místnosti, jejíž dveře se jí objevily přímo před nosem. Měla to být nevinná schovka, kdyby si nepovšimla zajímavé věci. Látek. Byla tady spousta nových drahých látek na šaty. Ty všemožné vzory a barevné kombinace byly pro očka malé princezničky jako ráj. Jako ráj, který potřebovala prohledat. Dala se tedy do pátrání. Rukou jí to odpoledne prošly desítky látek. V tu dobu si ještě netroufla nic vytvořit. Bála se, aby nezničila látky na matčiny šaty, to by si neodpustila. Jak ale sama zanedlouho zjistila, její ruce, jako by byly stvořené pro šití a práci s látkami. Dle matčiných vyprávění prý jednou šila a navrhovala jednu róbu celé tři dny, během kterých ani jednou nezamhouřila oko. Když už si, jakožto členka královské rodiny, nemohla dovolit být profesionální módní návrhářkou, uprosila rodiče alespoň k modelingu. Jistě k tomu, kromě vysokého postavení, dopomohl krásný vzhled a úctyhodná výška Becky, protože se její fotky staly fenoménem. To, co už vědělo méně lidí je, že spousta kousků, ve kterých se nechala vyfotografovat a později výsledek zveřejnit na sociálních sítích, jsou v realitě jen a jen její práce.
Dalším důležitým bodem jejího života byl moment, kdy rodiče vyšli s pravdou ven. V podstatě se přiznali k tomu, že Evelyn je potomkem incestu. Incestu, za který je zodpovědný jejich biologický děda Neal Schreave. Měl své první a jediné dítě se svou pokrevní sestrou – Melanie Schreave. Rebecca po těchto slovech neměla co říct. Nevěděla, co říct. Adrian se rozhodl rázně. Začal svou rodinu nenávidět. Všechno se to zdálo tak strašně nereálné. Sienna kvůli tomuhle všemu trpěla. Všichni kvůli tomu trpěli. Becky si ani nedovedla představit, jak tohle všechno trhalo srdce právě jejich matce. Vědět, že se jí rodina rozpadá pod rukama kvůli něčemu, co ani není její chyba. Sama nedokázala popsat, jak se kvůli tomu cítí. Protože moc nebyl prostor na to, aby se k situaci vyjádřila, celá věc vedla k tomu, že se dost uzavřela do sebe. Na začátku se chtěla tak moc někomu svěřit, že když vyslechnutí nepřicházelo, všechny své pocity zavřela do domnělé skříňky, uložené hluboko v jejím srdci.
Jedna speciální osoba ale změnila Rebečin pohled na celý svět. Její dlouholetá kamarádka Stella, se kterou se seznámila úplnou náhodou, když potřebovala něco vyřešit s otcem, který se právě horlivě dohadoval s jedním z rádcům, Stelliným otcem. Byla to nečekaná, ale příjemná náhoda, že se holky samým nadšením srazily a od té doby nenechaly jedna na druhou dopustit. Becky si nikdy nedokázala vysvětlit, v čem vzájemné sympatie spočívaly. Bylo to stejně přirozené jako to, že její ruce byly dělané pro práci s látkami. Stella tady pro ni byla vždycky. Vždycky ji uklidňovala, když svou roli princezny už nezvládala, nebála se strávit celou noc v princeznině komnatě a sledovat celou noc bizardní romantické a fantasy filmy, protože se princezna bála, že zrovna v ten večer na palác zaútočí rebelové. Becky k ní vždycky tak trochu vzhlížela z důvodu, že byla tak odvážná, nebála se vyjádřit svůj názor a odpálkovat člověka, který si na ní až moc dovoloval. Princezna nevěděla, v jaký moment se všechno změnilo, ale tak nějak se zamilovala do své nejlepší kamarádky. Zamilovala, do kamarádky. Do dívky. Věděla, že její matka měla smíšenou Selekci, ale nikdy si nepřipouštěla, že i ji samotnou by mohly přitahovat dívky. Nakonec tomu tak bylo. Nikdy svou náklonost Stelle neodhalila. City přátelství vždy jenom pokazí, to věděla moc dobře. Tak nějak se ale nebyla schopná přenést přes to, že ten, kdo se jí líbí už dlouhá léta, stojí každým dnem vedle ní a s nevidoucím úsměvem jí pomáhá.
A teď přichází Selekce. Něco, co by upřímně Rebecca nečekala, že Adrian vyhlásí. Vroucně si myslela, že svou životní lásku našel v Anastazii, se kterou byl dlouho ve vztahu. Na druhou stranu, možná celé rodině na chvilku prospěje, když je rozptýlí parta milých dívek, které přijedou bojovat o srdce korunního prince. Pro ni samotnou je nejvyšší čas na to, aby si splnila své sny, když se bude veškerá pozornost soustředit na starší sourozence.

bottom of page