top of page
ribborbigred.png

Romeo di Angelo

Selection RPG - character

Země : Nizozemsko

Vzdělání : střední s výučním listem

Status : bodyguard princezny Gemmy

Stav : rozvedený

Datum narození : 02. 04. / beran

Věk : 38

Výška : 180

Barva očí : hnědá

Barva vlasů : hnědá

Zájmy : čtení knih, hraní počítačových her, posilování, plavání, vaření, focení, poezie, šerm

Dovednosti : střelný průkaz, kurz první pomoci, italština, nizozemština, řidičský průkaz skupiny A/B

FC : Pedro Pascal

Hráč:

deadghost4962

Matka: Marica di Angelo

Otec: Nico di Angelo

Sestra: Dafne di Angelo

duoroses2.jpg

Charakteristika

rudaruze.png
blackrose.png
bilaruze.png

Prostě Ital. Takhle jednoduše byste Romea dokázali 2 slovy popsat. Sem tam to je horká hlava co miluje pizzu, víno, sýry a těstoviny a sem tam to je vtipálek co rád zkusí cokoliv nového. Teda cokoliv co se jídla týká a je to bezpečné a vypadá dobře. Ovšem to co by nikdy nesnědl jsou vnitřnosti nebo houby, jak to někdo může vůbec jíst? Ptá se vždycky, když jej napadne, že to lidi opravdu jí. Kdyby si dali pizzu, špagety, salát a víno, nějaké chutě na vnitřnosti nebo houby by je hned přešli. Jeho vybíravost nekončí jenom u jídla a vína, ale ani u hudby. Tam poslouchá převážně italské, španělské nebo portugalské písničky, protože podle něj mají prostě jeho oblíbeného ducha, kterého každý cítí u určitých písniček. Díky tomu je schopný tančit na většinu z těchto písniček, i když v jeho podání vypadá tančení jako skákání kozy na louce. Energetické a nespoutané. I přes svou vtipálkovskou povahu je vcelku klidným člověkem. Jestliže chcete s někým probírat svá tajemství nebo někoho pomlouvat (samozřejmě v rámci mezí) našli jste si tu správnou osobu. Romeo totiž každé tajemství drží ve své hlavě jako kostlivce v hrobě a nikdy jí nepustí ven, i kdyby mu nabízeli cokoliv. Teda kdyby se jednalo o znovuoživení jeho sestry, neváhal by a řekl by i to co neví, ale… To nebylo možné. Jak je psáno výše, je to horká hlava a když v sobě dusí až moc páry, jednou za čas bouchne. Na lidech si to nikdy nevybije, vždycky si počká na boxovací pytel a pak lituje, že místo toho třeba nejde běhat nebo vařit. Ty klouby pak děsně bolí! Jakožto extrovert nemá problém se seznámit s kýmkoliv a jít kamkoliv. Rád pozváná nové lidi a objevuje nová místa. Možná tomu i dost napomáhá jeho přátelská povaha, kterou má snad každý pátý Ital, ale to je vedlejší. Důležité je, že není studenej čumák a protivnej jak štětka od záchodu v místě kam slunce nesvítí. Pokud nechcete mít raněné ego a city, radši se jej na jeho názory na vás moc neptejte. V tomhle ohledu je totiž upřímný, ale zase, když si oblečete hnusný svetr a zeptáte se, jestli vám to sluší, odpoví že ano. A v neposlední řadě je ochranářský

Minulost

Narodit se do rodiny, která vlastní vinici v Itálii nezní vůbec špatně. Spíše naopak až moc dobře. Obzvlášť, když vám je dáno, že jste šťastným dítětem a dostanete jméno Romeo. Ano, rodiče mu dali jméno Romeo. Prvních 12 let života bylo naprosto dokonalých. Byl jedináčkem a všechna pozornost rodičů a blízké rodiny šla hlavně k němu. Tedy jen do doby, než na svět přišla jeho mladší sestra. Díky bohu jí jejich rodiče nepojmenovali Julie, to by nebyla až zas tak krásná pohádka. K jejich štěstí dostala jméno Dafne, které jí vystihovalo. Krásná holčička s hnědými vlásky a hnědými očky, v obličeji podobná jako Romeo. První týden po jejím narození byl na všechny uražený, protože všechna pozornost najednou nešla jemu, ale dělil se s ní s Dafne. Po zjištění, že mít někoho později na blbnutí bylo vlastně fajn mít sourozence. Jediným problémem byl jejich věkový rozdíl, který činil 12 let. Romea myšlení na hraní si se sestrou přešlo ve chvíli, kdy začal chodit na střední školu, kde si vybral obor kuchaře. A sám si myslí, že tím chybu rozhodně neudělal. Teda… to skoro vyhoření učebny se jako chyba nepočítá, to je spíše takové poučení, že na lavici je lepší nic nevařit, protože hodně dobře hoří. Jeho dospívání bylo klasické klukovské. Sem tam večírek s popíjením, nějaké to rande, ale vždy s ochranou samozřejmě. A škola? Tou nějak jednoduše prošel, i když mu to dalo trochu víc zabrat. Jak se tak zdálo, všechno bylo dobré, až do doby, než jeho sestře diagnostikovali ALS, kde jí dali na život posledních pět let. V té době bylo Romeovi 23 let a pracoval jako kuchař v jednom z italských hotelů pro bohatší lidi. Ani, až takhle se dokázal svou pílí vypracovat. A teda taky potřebovali peníze na opravu domu a tak dále. Po ujištění se, že Dafne diagnóza je opravdová začal pracovat o dost víc. Bral si směny navíc, byl v práci dýl a umýval nádobí, vytíral a tak dále. Jenomže další problém byl ten, že v té době jí nejlepší doktor pomoct mohl až v Nizozemsku. Sám se v tom tak dobře nevyznal, ale co by neudělal pro svou milovanou sestru. Vzal všechny své našetřené peníze a odletěl s ní jednosměrným letem do Amsterdamu. K jejich smůle jim onen doktor řekl to samé co ten v Itálii. Dafne zbývá posledních 5 let života. Bylo to pro něj zdrcující, kdysi si slíbil, že svou malou sestřičku bude ochraňovat, ale teď? Nedokázal jí ochránit ani před pitomou nemocí, kvůli které o ní má přijít. Posledních 5 let strávil tím, že se o ní staral a zařizoval jí zážitky, na které nezapomene. Ironií je, že nad nimi nebude moct nikdy znovu přemýšlet. Během toho se učil i nizozemštinu, aby si později v Nizozemsku mohl najít práci. Jak to tak vypadalo v této zemi zůstane ještě nějakou dobu, jelikož si tam našel i přítelkyni, která mu po smrti jeho sestry dost pomáhala. Dokonce se i vzali, ale… Romeo její nevěru neviděl jako nějaký předsvatební úlet a po měsíci manželství se s ní rozvedl. A tak zůstal v Nizozemí úplně sám, nevědíc co s životem. Až do jednoho okamžiku zvažoval odjezd zpět domů, ale potom co ho zaujal letáček, že se hledají vojáci do paláce se rozhodl zůstat. Začátky pro něj byli hodně těžké, byl starší než většina rekrutů a dostával od nich pěkně do těla, ale myšlenka, že tohle dělá pro Dafne, která vždycky chtěla být u armády mu pomáhala tuhle bolest překonat. Zabralo to sice 10 let, ale vypracoval se až ke královské rodině, kde se stal i strážcem princezny Gemmi, kterou doprovázel na jejím studiu do Itálie. Jakožto jediný Ital v Nizozemsku u stráží to dávalo i celkem smysl. Vyznal se tam a rozuměl jim, ale Illea… To bude výzva jak pro Gemmu, tak pro Romea.

  © Selection RPG : Válka Růží

Je zakázáno kopírovat jakékoliv texty, obrázky, koláže a design webových stránek. Jedná se o majetek Selection RPG. 

bottom of page