Tamara Zixi Bruse - tak zní jméno drobné dívenky, které dětství nikdy nebylo pohádkové. Chvilku po jejím narození její matka spáchala sebevraždu což coby malé mimino nechápala a nevšímala si toho. Ale ona nebyla hloupá. Jak stárnula začala se svého otce na matku více a více vyptávat. Ten jí vždycky, ale odpověděl, že jakmile za ní přišel už tam nebyla. Jako menší tomu věřila, ale jako straší jí došlo jaká blbost to je. Jakmile jí bylo pouhých šest let začala brát věci na docela velkou váhu. Začala si uvědomovat, jaké věci jsou a nejsou důležité a jakou mají váhu. A taky zjistila, že její otec už několik let bojuje s rakovinou. Uvědomila si jaké následky tak vážná nemoc bude mít a bylo jí jasné, že nebude trvat dlouho, než z jejího života odejde. Proto si s ním chtěla užít každičkou chvilku jejího života.
Nešla jako ostatní děti na školu. Učila se v praxi, což bylo někdy o dost účinnější. Samozřejmě základní, důležité věci jí naučil i otec, ale vždycky se řídil heslem: Život je nejlepší učitel.
Nikdy jí netrápilo praktické odříznutí od světa. Byla za to i docela ráda.
A časem začínala skládat dílky skládačky, které do sebe zapadaly. Vždycky jí bylo divné, proč jí její otec učil dovednosti s noži. Vždycky na to řekl maximálně to, že se jí to bude v životě hodit.
Ve svých deseti letech začala chodit na chuť tanci. Doma jim moc hudba nehrála, jelikož byli z dost chudých poměrů, kde byli rádi, že mají co jíst. Největší spásou pro ně byl její strýc, který jim byl oporou a pomáhal jim získávat peníze. Ale k hudbě. Jakmile se jejich domem začala rozeznívat byla to příjemná změna pro všechny. Zixi s radostí v očích svému otci a strýci ukazovala své taneční dovednosti.
Ale pak nastala ona věc se kterou počítala. A počítala s ní dlouho. Nedlouho po jejich jedenáctých narozeninách jí byla oznámená zpráva o úmrtí otce. Ještě horší na tom bylo, že bylo zjištěno, že to bylo někým zaviněno. Její strýc se po tomto incidentu choval divně, ale nikdy by jsi ty dvě věci nespojila dohromady. Myslela si, že je stejně tak zdrcen jako byla ona.
Zixi vždy měla za to, že její strýc je jeden z nejhodnějších a nejobětavějších lidí co zná a tak, když měla na výběr zůstat u něj nebo ne, vybrala si zůstat u něj.
Ze začátku to byl normální vztah, který mezi sebou měli i když mezi nimi byl otec. Vždycky nějak Zixi dokázal rozesmát, což moc lidem nešlo. Pokud jí teda vůbec znali. V jejich třinácti se její strýc rozhodl jí přihlásit na box a do taneční skupiny. Chvíli se zdráhala, ale jak se postupem času ukázalo obě tyto aktivity si zamilovala. A v tanci dokonce obdržela dva poháry za první místo.
Všechno šlo tak jak mělo jít do doby než nenastaly její patnácté narozeniny. Po nich se její strýček začal chovat více než podivně. Chodíval do jejího pokoje, když se převlékala, přemlouval jí ať jí zatančí řekněte v lehce lechtivých oděvech. Když tak neudělala mlátil jí. A všechen vztek, který na něj měla vracela do boxu, takže se jí to i docela vyplatilo. A nebo taky do házení nožů do terče. Několikrát si musela vyrábět nové, protože se jí stalo, že to hodila tak silně, že uprostřed zůstala jedna velká díra.
Ale protože se jeho chování nezlepšovalo, ale naopak zhoršovalo došlo to do bodu, kdy začala jednoduše spolupracovat. Myslela si, že to co dělá je dobře, takže se už ani nezdráhala.. A od té doby na ní začali padat stížnosti, že děti z boxu chodí s monokly pod oky a tak dále. Ale nikdy za to nedostala vynadáno. Vždycky když už tak jenom na oko.
Pak nastal den na který se dlouho připravovala. Měla to být jedna z největších tanečních soutěží v jejím životě. Bohužel její plán jí zkazil její strýc, který jí začal někam lézt. Nechápala proč. Vždyť přece věděl co to pro ní znamená.. nebo snad ne?
Najednou se ocitla mezi partičkou neznámých lidí. Nebo zdálo se jí že je někde viděla, ale nemohla si vybavit co jsou zač a kde. Všichni si jí se zájmem prohlíželi, až si jí nakonec jeden z nich odvedl. ,,Hele holka ty teda nemáš štěstí," povídal jí, ale neřešila to. Připadala si jako vězeň. Nepotřebovala, aby jí ještě upozorňoval na to jaké neštěstí má.
Ale pak se dostala do samotného středu dění... Nejspíše. Jejím strýc byl mimo, ale těch lidí tam bylo více. Následně se jí dostalo všech jejích odpovědi. Nebo spíše odpovědi, které se vázali k nim. Zjistila, že to jsou rebelové a že když jim bude prokazovat služby tak jí budou plnit splnitelné požadavky. To se jí zalíbilo.
,,Dostali by jste mě třeba i do paláce?," zněla její první otázka.
,,Ne tak hrr slečinko," odpověděl jeden z nich. Následně ji řekl, že si musí ověřit jestli je hodna toho postavení. Jenomže jelikož toho viděla víc než dost a prokázalo by se, že je jim k ničemu byli by nuceni jí zavraždit. Byl to skok do černého, risk, ale jak se říká risk je zisk a v jejím případě to platilo dvojnásob.
Další den se vzbudila dříve, než by bylo potřeba. Vzala nože a vydala se s nimi do strýcova pokoje. A jelikož bylo riskantní mu to zabodnout napřímo, kdyby se třeba vzbudil využila svého potenciálu na to aby je hodila z dálky. Netrvalo to chvilku a podařilo se jí trefit jeho srdce. Ale až pak jí došlo co udělala. Ale na litování bylo pozdě. Ale slzy se jí později vyplatili. Celou dobu co zakrývala všechny možné důkazy si probrečela, takže její oči byli napuchlé z čehož vyšetřovatelé odvodili, že je ze smrti svého strýce hodně psychicky oslabená a nechali jí.
A pak mohla přijít oslava. Dostala se mezi rebely a taky jí dostali na konkurz na lektora. A povedlo se jí to! Dostala diplom, což znamenalo, že se z ní stal právoplatný učitel tance. A přes spojence, které měli v paláci jí dostali až na post lektorky tance v paláci. Nikdy si nepředstavovala, že by se tam dostala, ale neměla nic proti. Nejhorší, ale co se jí stalo byl fakt, že jí luxus lehce stoupl do hlavy. A taky chování jejího strýce, který byl mimo jiné taky rebel, jenomže už ho nepotřebovali, respektive je zradil a proto se ho potřebovali zbavit..
A teď momentálně má plné ruce práce v obou směrech. Bude lektorkou třiceti-pěti dívek! To pro ní bylo velké číslo, jelikož jediné koho učila tak byli královské děti a tím to haslo. A ještě ke všemu musela být spojená s rebely a vymýšlet plán, který by použili proti účastnícím a královské rodině..