Theodore Danes
Země: Illéa (Angeles)
Vzdělání: střední s výučním listem
Status: správce stájí
Stav: svobodný
Datum narození: 18.7. / rak
Věk: 28
Výška: 191
Barva očí: zelenošedá
Barva vlasů: tmavě hnědá
Zájmy: MTB, jízda na koni, astronomie s astrologií, bojové umění, kytara
Dovednosti: řidičský průkaz, jezdectví, hra na kytaru, box
FC: Quentin Emery
Hráč:
demrys01
Biologický otec: Gregory Evrin
Biologická matka: Carla Evrin
Adoptivní otec: Axel Danes
Adoptivní matka: Felicity Marlowe
Nevlastní sestra: Willow Danes
Charakteristika
Theodore je známý svou výbušnou povahou. Opravdu by se dalo říci, že má se vztekem velké problémy, protože jakmile ho něco rozčílí, je schopný rozbít první věc, která mu přijde pod ruku nebo udeřit prvního muže, který projde okolo. Pokoušel se vyhledat odbornou pomoc, ale ten vztek je v něm nahromaděný z jeho minulosti. Bylo mu doporučeno si najít aktivitu, kterou by se mohl pokaždé uklidnit a tak začal boxovat. Že by mu to opravdu pomáhalo, to se zkrátka říct nedá. Aspoň si díky tomu ještě trochu zlepšil svou kondici a nabral svalovou hmotu. Pokouší se veškerý vztek vydýchat projížďkou na horském kole nebo na koni. Čerstvý vzduch nebo adrenalin, který tu negativní emoci překoná mu vždycky nakonec pomůže. Pokud se naštve v přítomnosti muže, často to řeší fyzicky než slovně. Pokud ho naštve někdo jiný jakožto žena nebo z vyšších vrstev, zatne zuby, zabalí své dlaně v pěst a zkrátka v tichém běsnění jednoduše odejde. Nemůže si přeci jen dovolit, aby se na něj dívalo zvláštně a ukazovalo se na něj prstem se slovy, že to on napadl třeba prince.
Ale aby se neřeklo, dá se s ním poměrně dobře mluvit. Je to mladík, který je slušně vychovaný. Opravdu se rád účastní společenských akcí, dokáže se slušivě obléknout a když na to přijde, dokáže se chovat jako opravdový gentleman. Konverzace s ním opravdu nestojí a dokáže vždy vymyslet nové téma pro konverzaci. A když ne, tak jednoduše vyzve nějakou slečnu na parket a pokouší se jí jednoduše zaujmout nebo zabít čas, pokud je akce opravdu nudná. Je to poměrně vnímavý člověk, který si rád všímá detailů a většinou si zapamatuje ty maličkosti, kterými poté dokáže vytvořit úsměv na rtech. Theodore je dobrý přítel, který nezradí. Je to také velký ochranář a svou rodinu společně s přáteli si drží u těla a chrání je za každou cenu. Dalo by se říct, že by za ně byl ochotný položit dokonce život.
Jeho slabinou je samozřejmě jeho mladší nevlastní sestra Willow. I když jsou každý rozdílní, miluje ji. Má potřebu ji zkrátka chránit před tím negativním světem tam venku. Snaží se pro ni být zkrátka tou oporou a tím starším bratrem, jakým by měl být. Jakmile jí někdo ublíží, směje se jí nebo ji dokonce uráží, už si vyhrnuje rukávy a jde se do těch hajzlíků jednoduše pustit. Jeho další slabinou jsou jeho biologičtí rodiče. Je něco jiného je neznat. Ale Theo je zná až moc dobře a opravdu bolí, když se vás jednoduše vzdají a vůbec nebojují. Možná byl příliš naivní, když čekal snahu, ale ve finále je neskutečně rád. Nedokáže si pořádně představit, kdyby s nimi žil dodnes nebo by s nimi byl jednoduše v nějakém kontaktu. Nechce, nevyhledává je a ani nemá tu touhu se podívat, jak asi žijí. Jakmile si někdo rýpne a má k němu poznámku, která by směřovala k rodičům, vytočí se.
Sám moc dobře ví, že nemá s Willow žádné společné rysy a všichni moc dobře vědí, že je zkrátka adoptovaný. Někteří mu to dávají jasně najevo, jiní ho zkrátka potápí a smějí se mu. Nejvíce ho dokáže rozhodit, když někdo pronese, že ho nemilují tolik jako jeho sestru. Jistě, nemusí ho tolik milovat, ale oni mu nějakou tu lásku zkrátka dokazují a to je pro něj to hlavní. Je mu jasné, že Will je na první místě jako jejich biologická dcera, ale on je tak spokojený. Nežije kvůli tomu, aby někomu přebral rodinu. Ale žije, aby mohl dělat to, co ho samozřejmě baví.
Díky jeho otci se spíše vyhýbá alkoholu. Jistě, dá si maximálně skleničku nebo jednoho panáčka, ale to je tak všechno. Má k tomu svým způsobem averzi a také možná strach z toho, jak by vypadal pod vlivem. Jestli by byl stejně agresivní jako býval on a nebál by se uhodit také ženu, nebo by se jednoduše hrozně opil a zůstal by se válet někde... Někde. Nikdy pořádně nezkoušel najít svou hranici a ani ho to pořádně neláká. Stojí si za tím, že se opije jenom na vlastní svatbě a vlastně s tou ani nepočítá. Moc ho neláká se vázat, hlavně nenašel žádnou svou milou. Když poslouchal, jak se vlastně Fel dala dohromady s Axelem, dalo by se říct, že se v Axelovi svým způsobem vidí. Také vyčkává na to, jestli se někdy v jeho životě objeví ta pravá nebo bude muset vystřídat x žen, než se mu konečně objeví. I když ji měl celou dobu před očima. Je pravda, že Theodore opravdu není nijak zdrženlivý a sex mu není cizí. Sice není takový záletník, ale vystřídal několik partnerek. Nejvážnější to bylo asi s Vanessou, palácovou terapeutkou. Bohužel jejich vztah neskončil úplně dobře a tak musel zkoušet štěstí zase o dům dál.
Miluje adrenalin. Věnuje se samozřejmě právě horskému kolu, na kterém jezdí po lesích, na skalách v uličkách Angeles, schodech a dalších podobných místech, kde se prostě dá. Ten pocit, když jede pomalu v plné rychlosti, vyhýbá se kmenům stromu a soustředí se, aby nepřišel o život. Samozřejmě se kolikrát dostal do situace, kdy nevybral zatáčku, nestihl se vyhnout stromu nebo se mu kolo o něco zaseklo. Několikrát si způsobil ošklivé odřeniny, zlomeniny nebo dokonce otřes mozku. Za každý tenhle pád si nechal vytvořit jedno tetování na svém těle. Takže si můžete domyslet, kolikrát asi spadl, když jeho tělo pokrývá poměrně velké množství inkoustu, který je v jeho kůži.
Minulost
Vždycky se říká, že porod dítěte je ta nejkrásnější věc na světě. Mladí rodiče se těší, jak budou svého potomka vychovávat, ukazovat mu svět a budou moci sledovat, jak krásně roste a dělá svá životní rozhodnutí. Jakou si vybere vysokou školu a následně své zaměstnání. Bohužel, ne každé dítko má takové štěstí. Právě Theodore se narodil do velmi dysfunkční rodiny nesoucí příjmení Evrin. Theodorova matka - Carla - byla klasická žena v domácnosti, která po nocích pracovala jako prostitutka a pomalu každý den si domů vodila jiného muže či ženu. Bylo jí jedno, že vedle v pokoji spí její syn. Bylo jí jedno, že během kojení zvládla vykouřit i tři krabičky cigaret denně. Občas vyhledala i nějakou tu drogu, aby si usnadnila ten život se svým drahým mužem. Theodorův otec - Gregory - byl klasický povaleč a chlap, co si omylem uprcnul dítě. Práci neměl, protože kdysi měl vážný pracovní úraz. Měl zlomených několik obratlů a bylo jen zázrakem, že se jeho mícha neporušila. Bohužel je velmi omezený a stal se z něho ten typický alkoholik, který zkrátka žije z pobírání invalidního důchodu a z peněz, které si v noci vydělá jeho manželka. Nezajímá ho nic jiného než televize, lahev tvrdého alkoholu a drogy. Je mu úplně jedno, že si jeho žena užívá s cizími lidmi v jejich ložnici. Že malý Theodore pláče vyhladovělý ve své postýlce. No... Spíše se to dalo označit jako velká vycpaná krabice. Bylo jenom zázrakem, že je sociálka svým způsobem přehlížela.
Jako dítě byl často využívaný. Jako malý začínal uklízet, musel se naučit prát a žehlit. Dokonce se naučil i vařit, aby nějakým způsobem přežil. Bylo to neskutečně těžké, protože jakmile udělal něco špatně, vyslechl si plno nadávek, byl ponižován a kolikrát po něm otec hodil lahev nebo dokonce skleničku. Sice se nikdy netrefil, protože nikdy na něj úmyslně nemířil. Gregory si dával pozor, aby mu neublížil. Chtěl se vyhnout všem možným otázkám a případné návštěvě sociálky. Samozřejmě to chování začínal okoukávat a postupně se začínal projevovat. Nebyl úplně dobrým dítětem. Doma neměl na učení klid, sotva prolézal ročníky. Nebyl to žádný hodný kluk. Jakmile se mu něco nelíbilo, začínal útočit pěstmi. Často byl po škole, protože se s někým porval nebo se jednalo o šikanu. Několikrát si pozvali jeho matku, která se pokaždé upravila a vypadala jako ta nejvíce milující matka pod sluncem. Pokaždé to svedla na to, že to pochytil od svého otce, který je v depresích kvůli svému zdravotnímu stavu. Jakmile opustili prostor školy a byli doma, matka ho pokaždé seřvala a věnovala mu několik pohlavků. Gregory se k tomu nikdy nevyjadřoval.
Když Theodorovi bylo deset let, začínal z domova utíkat. Jeho otec na něj začínal neskutečně křičet, měl tendence ho udeřit, ale nikdy to neudělal. Probouzel ho uprostřed noci, že prostě nemá co pít a jeho syn je jedno velký budižkničemu, které se nedokáže postarat o ty, kteří mu dali život. Po nocích chodíval malý Theodore do metra, kde hledal vypadlé drobné nebo se různě maskoval a okrádal nevinné seniory nebo se mu dařilo alkohol jednoduše ukrást, aby svého otce uspokojil. Díky svým útěkům narazil na partu starších kluků, kteří se věnovali horským kolům a užívali si ten adrenalin, který prožívali, když sjížděli v lesích kopce, vyhýbali se stromům na poslední chvíli, přeskakovali různé malé rokle nebo jezdili po strmých kamenitých stezkách. Napřed je Theodore pouze sledoval a možná by se dalo říct, že za nimi byl jako ocásek, ale jeho to fascinovalo. A jeden ze starších kluků si ho začal všímat a jednou mu dal své staré horské kolo. Musel ho samozřejmě schovávat, protože moc dobře věděl, co by se stalo, kdyby ho rodiče našli. Prodali by ho a jeho opět seřvali. Brali mu veškeré štěstí, které měl. Po roce, co jezdíval se skupinou, kteří ho mezi sebe přijali se vlastně ocitl na dost špatné straně. Nebyli to zrovna hodní kluci. Naučili Theodora krást, různé praktiky jak se stát neviditelným a hlavně lhát. Naučili ho lstivosti a také mu ukázali všemožné zkratky po Angeles, aby utekl všem problémům. Jenže po roce se skupina rozpadla, když čtyři kluky ze šesti zatkla policie. Theodore je viděl, jak brutálně zbili seniorku, která je okřikla. A jemu se to nelíbilo a tak zavolal policii. Zbyl díky tomu jen Theo a Hans, který mu slíbil, že jakmile se dostanou z vězení, zabijí ho. On to ovšem nebral nějak vážně, protože žil v tom, že je nikdy z vězení nepropustí a Hans by to sám nezvládl.
Nevěděl, co by měl dělat. Potloukal se na svém kole po Angeles, než se najednou ocitl v místě, kde by ho nenapadlo nikdy být. Ani se pokusit na to místo dostat. Najednou se nacházel v prostorách paláce a on byl z toho zmatený. Pokračoval na kole dál, než se dostal k velké ohradě, kde se nacházela tak nádherná stvoření. Nikdy pořádně koně neviděl. Na školní výlety nejezdil a ve městě na něj opravdu člověk nenarazil. Odložil kolo u dřevěného plotu a postavil se na první příčku. Díval se na zvířata, která se pásla. Jeden z koní si mladíka všiml a tak se pomalým krokem vydal k němu. Jednalo se nádherného bílého hřebce. Měl z něho strach a jistým způsobem i respekt, přistihl se, že snad ani nedýchá. Hřebec přistoupil k němu a natáhl svou mohutnou hlavu blíže k němu a očuchal ho. Theodore toho využil a pokusil se k němu natáhnout ruku. V ten moment se ozval hluboký mužský hlas, který mladíka okřiknul. Okamžitě střelil pohledem k vysokému muži, který k němu míří. Seskočil z ohrady, nasedl na kolo a zmizel pryč. Po pár dnech se tam objevil znovu a začínal být u ohrady každodenním návštěvníkem, který tvorům nosil jablka a mrkve. Byl tam každý den vždy ve stejnou dobu a pokaždé, když se ho pokusil Axel oslovit, zase utekl.
Jednou se mu to ovšem nepovedl a stájník na něj čekal na jeho místě. Napřed se vylekal a chtěl zmizet, když ho zastavil. Nabídl mu, že mu klidně ukáže celé stáje. Všiml si jeho citu pro koně a bylo mu jasné, že ten kluk má potenciál. Ukázal mu další koně, ukázal mu všechno, co se týká jejich péče a dokonce ho něco nechal udělat. Axel mu dovolil, že může chodit do stájí a dívat se. Občas si společně vyjeli i na projížďku a nechával ho postupně ve stájích pracovat. Díky tomu poznal právě jeho ženu - Felicity. Oba dva k němu byli neskutečně ochotní a on se cítil najednou v bezpečí. Poměrně záviděl malé Willow, že má takové rodiče, jako byli právě oni dva. Theodore u nich trávil mnohem více času než doma. I když se o stájník ptal, co jeho rodiče na to, nikdy neodpověděl. Doma vždycky tvrdil, že byl zase po škole.
Bylo mu patnáct. Venku byla průtrž mračen. Byla silná bouřka a v některých částech Angeles dokonce vypadl proud. Jeho otci díky tomu nešla televize a vylil poslední lahev alkoholu, kterou měl. To ho rozzuřilo zcela nejvíc a rozhodl se z toho svého pohodlného křesla vstát. Theodore byl ve svém malém pokoji a četl si. Gregory rozrazil dveře, chytil ho za vlasy a začal ho táhnout do obýváku, kde mu tvář vyválel ve skvrně od pití. Začal na něj křičet, že tohle všechno je jenom kvůli němu. Že je neschopný, budižkničemu a když své ženě tvrdil, aby si to nechala vzít, tak ho měla poslechnout. Několikrát Theodora udeřil do obličeje. Cítil, jak mu praskl spodní ret, prstenem mu roztrhl obočí a způsobil mu několik ran v obličeji. Jeho druhá tvář a oko začínaly pomalu nabírat fialový nádech a otékat. Otec se ani nebál mu uštědřit několik kopanců a narazit mu ošklivě žebra. Nechal ho tam ležet. Pouze ho překročil, aby mohl jít zkoušet televizi a vztekle do ní mlátit. Theodore ovšem nasbíral veškeré síly, které mu zbyly a doškrábal se do pokoje, kde vytáhl z úložného prostoru pod postelí cestovní tašku. Do té naházel těch pár věcí, které měl a opět utekl. Tentokrát věděl, kam potřebuje jít. Věděl, kde najde to bezpečí a doufá, že mu pomohou. Ze své další skrýše vytáhl kolo a i když ho bolelo celé tělo, vyrazil k paláci. Déšť ho šlehal do tváří, které už tak byly zničené. Neviděl přes ty slzy bolesti, kterou si způsoboval rychlou jízdou a také se ozývala ta psychická bolest. Byl promočený až na kost, byla mu neskutečná zima. Cítil, jak se mu déšť snaží z jeho tváře odstranit krev, ale ta pořád tekla. Opět se dostal do prostorů paláce a zastavil až před dveřmi, kde bydlel právě Axel se svou rodinou.
Několik dlouhých minut přemýšlel, zda je to opravdu dobrý nápad. Určitě si užívají rodinnou pohodu a on jim ji naruší. Jeho tělo ovšem reagovalo zcela automaticky a tak zaklepal. Dveře se napřed otevřely na malou škvíru a když zahlédl právě malou Willow, otevřela dokořán. “Teddy!” Zvolala zvesela, ale jakmile viděla jeho tvář, její výraz se zcela změnil. Za ní se objevila Felicity a jakmile viděla mladíka, okamžitě ho pozvala dovnitř. Posadil se na židli v kuchyni a hlavu měl sklopenou. Axel chtěl okamžitě vědět co se stalo a kdo mu to udělal. Všechno jim přiznal a v ten moment byl starší muž pryč. Došlo mu, kam zřejmě jede a nechce vůbec myslet na nějaké následky. Felicity se mezitím o něho postarala. Nechala ho, aby si dal teplou sprchu, připravila mu čisté a suché oblečení a uvařila mu horkou čokoládu. Jenže než ji vypil, malá Willow ho už táhla do svého pokoje, aby mu ukázala jednu knihu, kterou zrovna rozečetla. Theo se nechal odtáhnout a přilehl si k ní do postele a společně si prohlíželi knihu a Will mu dokonce předčítala. Snažila se ho rozptýlit a on to uvítal. A vlastně si ani nepamatuje, kdy přesně usnul a kdy se to povedlo i malé Will.
Od té doby vlastně u téhle rodinky zůstal. Zavolali sociálku, která Carle s Gregorym jejich syna opravdu odebrali a právě Axel s Felicity se rozhodli, že si ho vezmou do své péče. Brali ho jako svého vlastního už od doby, co ho Axel zastavil u ohrady a viděl v něm ten zájem o koně. Díky nim vystudoval i střední školu. Sice jen s výučním listem, ale to ke štěstí nepotřeboval. Miloval svou novou rodinu, najednou cítil to jisté štěstí, které mu v životě chybělo. Věnoval se koním na 110% a bylo více než jasné, že jednou převezme Axelovu práci. Dokonce občas jel s Felicity na humanitární akci, kde se rozhodl pomáhat. Jeho život se otočil mnohem k lepšímu, ale nějaké negativní vlastnosti mu stejně zůstaly. A také se mu vrátily vzpomínky na minulost v momentě, kdy se dozvěděl, že Hans a jeho parta je opět pohromadě. Počítá s tím, že dříve nebo později si pro něj přijdou a udělají mu přesně to, co mu opravdu Hans slíbil. A vlastně tu pomstu docela očekává a těší se, až se s nimi potká tváří v tvář. Díky těžké dřině ve stájích a pravidelnému cvičení se jeho forma dosti změnila a opravdu ho nechtějí nijak podráždit vzhledem k jeho agresivitě.