Thomas Ares Watson
Země : Illeá
Vzdělání : střední vojenská
Status : velitel strážců / trenér
Stav : svobodný / ženatý
Datum narození : 15. 04. /beran
Věk : 32 / 62 / ✟
Výška : 192
Barva očí : modrá
Barva vlasů : hnědá
Zájmy : zbraně, turistika, kytara, lov, chov zvířat, krmení kačen
Dovednosti : angličtina, francouzština, střílení ze zbraní, lukostřelba, první pomoc, stanování, přežití v přírodě, vojenský výcvik
FC : Michael Fassbender
Hráč:
npc
Manželka: Valentina Watson
Charakteristika
Už od dětství to bylo hravé a hodné dítko. Kdo by to do něj řekl, když se koukne nyní na přísného a zatvrdlého strážce. Vždy to byl rošťák plný energie, který od pomoci nešel daleko. Každého člověka měl rád a hlavně vždy věděl co udělat. Když jedna z komorných chtěla pomoct s povlečením, vždy se nabídl, když zas kuchař nestíhal, ihned tam byl i s rondonem na jeho velikost, ať už byl maličký anebo klidně třiceti letý člověk. Palác byl jeho život a byl to i jeho svět. Sice nevěděl kdo je jeho matka, či otec, ale nikdy se o to ani nezajímal. Nepotřeboval to a vlastně ani nechtěl vědět, který rodič by ho jen tak hodil před práh paláce napospas komukoliv anebo čímkoliv. Během let se taky trošku pozměnil, i když ne zas tolik hodně. Vevnitř je vždycky ten milý a starostlivý muž, jenže zvenčí je rád, když lidí nedokážou říct, jak se cítí anebo taky co chce udělat později. Jednoduše je rád, když ho lidi nedokážou přečíst i když někteří to dokážou i přes jeho snahu. Přesto všechno je rád, když má kolem sebe lidi a taky když není sám. Někteří ho znají spíše jen jako muže do postele, jenže potom co dostal novou roli v práci a je prakticky velitel je všechno ještě horší, nechce o nic přijít a hlavně aby si o něm lidi nemysleli jen to špatné. Nikdy nečekal, že mu bude záležet na popularitě anebo na tom co si o něm lidi myslí, ale lidi se mění, třeba i jeho jednou někdo změní k lepšímu. Znovu povolí staré nitky a dokáže v něm vysvobodit toho hodného chlapíka.
Minulost
První Thomasova vzpomínka byla z kasáren v paláci. Byl obklopený strážci a strážkyněmi, kteří se nad ním rozplývali od ucha k uchu. A proč to tak bylo? Malý chlapec Thomas byl jako nemluvně a novorozeně hozené v košíku před dveře paláce. Někdo si zřejmě myslel, že na něj má královská rodina místo, to se však pletl, protože ještě dříve, než se stihli otevřít dveře a nahlásit dítě na prahu dveří si ho k sobě vzali vojáci a stráže zvenčí. Nikdo s tím moc nesouhlasil, ale stejně se vojáci nedali. A tak malý chlapec dostal novou rodinu a dokonce i mnohem lepší než si mohl přát. Do královské školky a školy ho doprovázeli stráže a venku si mohl hrát s tolika tetami a strýčky. Jejich práce ho odjakživa strašně zajímala, takže mu bylo jisté, že to jednou bude i dělat. Bude strážcem v královském paláci, jako si to tak vždycky přál. A taky se mu to vydařilo, jeho první kroky k budoucnosti byly na střední vojenskou školu, kterou dostudoval s velikým vyznamenáním. Domů se vrátil s chválou a okamžitou prací na talíři. Samozřejmě se začal i starat o svůj soukromý život. Turistiku a taky hraní na nějaký nástroj, ale vše co pro něj znamenalo více bylo pomáhat a chránit palác s jeho rodinou, nemyslel královskou ale jeho opravdovou rodinou. Nepotřebuje matku a otce, hlavně co chce je jeho rodina i když je hodně početná i když je každý jiný a i když je někdo výbušný anebo třeba klidný.
Jeho koníčky mu pomáhaly i trošku uvolnit se a trávit čas sám. Jenže po nějaké době mu stále něco chybělo, ať už zkoušel cokoliv, prostě to nemohl najít. Trvalo mu to i několik let, než zjistil co to je. Láska, tedy spíše někdo kdo by s ním sdílel nálady, kdo by tu pro něj byl a hlavně kdo by s ním trávil právě ony samotné chvíle, třeba ho i poslouchal hrát na kytaru. A tak se rozhodl právě tuto věc najít, tuto osobu. Bohužel bez úspěchu, jeden omyl támhle, jedno znechucení zase tu. Nakonec na lásku zapomněl a prostě si užíval jen milostné románky, sice to nebylo, co chtěl, přesto to bylo aspoň něco, nějaký další kontakt. Život se mu nakonec změní až ve chvíli, kdy dostane místo hlavního strážce, velitele… jeho největší přání, jeho hvězdička na třešni v práci ve vzdělání, prostě ve všem.
Hned při příjezdu lidí na Selekci věděl, že jeho život už nebude stejný, že určitě pozná nové lidi a přijdou starosti, že ale dostane ještě větší starost na krk a to lásku, to už nevěděl. Valentina mu vešla do života asi stejně rychle jako zpráva o Selekci. Prostě najednou a už to bylo na stole... doslova. Někdo by si i řekl, že takový muž se zabouchnout nemůže, opak je však pravdou. Valentina byla něco jiného, byla tvrdohlavá, krásná, svá, pracovitá a do toho všeho byla i chytrá. Nevěděl jak to dělá, ale každý den s ní byl jako pohádkou a bez ní jako utrpení. Bohužel si tuto pravdu uvědomoval až moc rychle a snažil se tedy pokus se svůj čas trávit i jinak, to se mu ale nevyplatilo, jelikož do chatu se mu naboural někdo jiný a poslal jen kousek konverzace Val, která mu poté odjela zpět do Španělska. Byl za to na jednu stranu rád, protože už ho nemuselo trápit srdíčko, bohužel ho trápilo ještě více a tak se rozhodl jí vyznat a pokusit se s ní znovu vidět. Když se mu však nakonec přeci jen vrátila do Illey, rozhodl se jí již nepustit. Po vyhlášení Selekce oba dva opustili svoje pracovní místa a jeli si užít život spolu nějak do klidu. Což i přes dvě krásné děti, syna a dceru vyšlo přesně podle jejich plánů.