Zara Matilda 'Tilly' Hutchinson-Lowe se narodila do rodiny, která si zakládala na vzdělání, disciplíně a dobrém jménu. Nebyli šlechtici ani součást vysoké aristokracie, ale patřili mezi respektovanou vyšší střední třídu. Její otec byl uznávaný právník zaměřující se na mezinárodní obchod a diplomatické smlouvy, zatímco její matka působila jako univerzitní lektorka moderních jazyků. Domácnost byla plná knih, debat o politice a světovém dění. Už jako dítě sedávala u stolu a poslouchala rozhovory o zahraniční politice, aniž by tehdy tušila, jak moc ji to ovlivní. A jak moc jí to zároveň zničí, jelikož díky tomu byla napřed svým vrstevníkům a často jim jako dítě nerozuměla. Dětství strávila převážně v Sydney, ale několik let dospívání prožila v Londýně, kam byl její otec pracovně přeložen. Právě tam se naučila rychle adaptovat. Nová škola, nové prostředí, jiný akcent... Zara si brzy uvědomila, že pozorování je její nejsilnější zbraň. Naučila se nejdřív mlčet, vnímat dynamiku kolektivu a teprve poté promluvit, tak jak jí to učil její táta nebo tak, jak to čítávala v učebnicích psychologie a politiky (kterou většina politiků nečte). Díky matce si osvojila několik jazyků už v raném věku a jazyková vybavenost jí otevřela dveře k mezinárodnímu prostředí. Mohla o sobě tak říkat, že je polyglot, jelikož jí nedělalo problém se učit nové jazyky. V dospívání nebyla typem rebelského dítěte. Byla cílevědomá, sebevědomá a překvapivě dospělá na svůj věk. Měla jasnou představu, že chce pracovat v oblasti diplomacie nebo státní správy, stejně jako její táta. Studovala mezinárodní vztahy a politologii, během studií absolvovala stáže na ambasádách i v kancelářích vládních poradců. Tam pochopila, že ji nepřitahuje samotná viditelnost moci, ale její zákulisí - strategie, rozhodování, jemné posuny ve vyjednávání. Chtěla být tou, která stojí krok za hlavní postavou, ale drží nitky pevně v rukou a to jí činí nebezpečnou. Svou první a jedinou lásku, Archieho Hamishe Lowe, poznala na univerzitě. Byl spontánní, okouzlující a plný energie. Vedle něj si připadala uvolněnější, lehčí a víc než kdy předtím byla. Zamilovala se rychle a intenzivně. On ji obdivoval pro její inteligenci a ambice, ona jeho pro bezstarostnost a vášeň pro život. Vzali se poměrně mladí, přesvědčeni, že jejich rozdílnost je doplňkem, nikoli překážkou. Už od začátku bylo jasné, že jejich vztah je až moc plný vášně, chtíče a zároveň i touhy po tom druhém, ale všeho moc škodí. Zpočátku to fungovalo. Podporovali se, cestovali, plánovali budoucnost. Jenže s jejím profesním růstem začala rovnováha slábnout. Když získala významnější pozici v blízkosti královské kanceláře, změnil se jejich každodenní rytmus. Dlouhé hodiny, nečekané schůzky, přísná mlčenlivost. Archie se postupně cítil odstrčený, přestože to nikdy nevyjádřil otevřeně. Jeho poznámky začaly být ostřejší, ticho delší a svůj volný čas trávil mimo Tilly. Zlom nastal ve chvíli, kdy přijala nabídku stát se osobní asistentkou krále. Pro ni to byla profesní čest, pro něj poslední důkaz, že jejich manželství stojí až na druhém místě, že jí není dost dobrý. Hádky, plné odborných výrazů a bez citů, byly častější, ale stále kultivované - nikdo z nich nechtěl být ten, kdo vztah definitivně zničí. Když to Archie poprvé navrhl, aby se rozvedli, Tilly se sebrala a odešla do své kanceláře v paláci. Cítila se zmatená poprvé za svůj život a nevěděla co dělat. Rodičům nic říkat nechtěla, protože je nechtěla zklamat. Zároveň potřebovala radu někoho, komu věřila stejně jako Archiemu, svého nadřízeného Octaviana. Ano, je to divné, ale je to tak. Po dlouhém váhání nakonec přijala Archieho návrh na rozvod a jako poslední podepsala papíry. Rozvod proběhl bez skandálu, téměř tiše. Navenek zůstala důstojná, uvnitř však cítila selhání a vinu. Po rozvodu se začala víc věnovat práci, aby zapomněla na tu bolest. Ovšem jejich city neskončili jako jejich manželství, které trvalo devět let, ano vzali se, když jim bylo 19. Měsíc po rozvodu podlehli starým zvykům a slabosti. Jediná noc, která měla být jen uzavřením kapitoly, přinesla více otázek než odpovědí. Oba byli opilí a na večírku, kam byli kdysi pozváni jako pár. Stačilo pár chvilek s alkoholem a skončili opět v jedné posteli. Ovšem možná to byl Archieho záměr nebo také ne, ale Tilly v tu noc nevědomky otěhotněla. I když to byl on, kdo chtěl rozvod jako první, stále jí miloval a toužil po ní, ale ona byla zmatená a nevěděla co chce. Proto pro ni byla cesta do Illeyi vítaná změna a tak nějak i útěk od zmatku v Austrálii. Jediná chyba byla ta, že týden před odletem zjistila své malé překvapení, které zatím nikomu neřekla. Ani Archiemu, ani Octavianovi.