Všechno to začalo v Illée včetně jednoho nanejvýš kuriózního románku, se kterým nikdo nepočítal. Ovšem překvapivé vzplanutí mezi rumunským korunním princem a německou princeznou nevedlo pouze k několika návštěvám německé šlechtičny do divokého Rumunska jen, aby záhy zjistila, že se jednalo o bláznivé okouzlení ještě ovlivněné pobytem v cizí zemi. Z princezny se záhy stala rumunská královna a mladý královský pár se mohl velmi brzy radovat z prvního potomka. I přes veškeré potíže, se kterými se rumunská královská rodina nevypořádala i přes podporu ze strany sňatkem spřízněného Německa, bylo až narození mladého prince jasným signálem, že Rumunsko čekají šťastné zítřky. Od mladého prince se očekávaly velké věci, možná až příliš velké.
Cristian Rosetti byl už od samého začátku připravován na roli budoucího krále a podobně jako jeho otec i on v poměrně nízkém věku rád koukal Dragovi pod ruce, aby věděl, co ho jednoho dne čeká. Zároveň se v něm táta snažil probudit zájem o historii a kulturu Rumunska, povětšinou tak, že ho vzal na jednu z cest napříč domovinou. Mladý princ měl poznat nejen rodnou Bukurešť, ale také Temešvár, Constanțu nebo Brăilu. Vzhledem k cestám po venkově velmi rychle pochopil, že ne všichni mají takové výsady jako královská rodina, která si mohla dovolit životní nadstandart. Na druhou stranu měl také výchovu své maminky. Královna Amalia byla rozená Němka a byť měl Cristi vždy blíž k rumunské kultuře, absolutně propadl kouzlu německého dvora, návštěvám německých divadel a galerií nebo pověstných Alp. A co víc… jakmile se narodila jeho malá sestřenice Cora, měl další důvody jezdit do Berlína. Někdo musel dohlédnout na to, že se malá princezna naučí ty správné neplechy a žádný německý trouba se nepokusí urážet, že je vlastně na půl Ruska. Stejně pevné vztahy se pokoušel rumunský král také udržovat s rodinou své mladší sestry, nynější egyptské královny. Vztahy rumunské královské rodiny jsou tudíž nyní opravdu rozvětvené. Pro mladého prince byla velká rodina základem, sám už měl bohaté zkušenosti, jelikož byl hrdým starším bratrem dalšího rumunského princátka - Gavrila. Jeho dětství bylo na jednu stranu idylické a jeho rodiče se opravdu hodně snažili, aby nemusel brzy přijít do kontaktu i s dalšími těžkostmi, které musel jeho otec řešit na denní bázi.
Mladý princ si tedy užíval nanejvýš bezstarostný život, který občas obohatil státnickými povinnostmi a cestami na dvory příbuzných. Co se týče jeho pečlivého studia, vždy mu bylo vštěpováno, že musí podávat dobré výsledky a pro dobrý mezinárodní obrázek byl Cristian původně vzděláván soukromými učiteli, ale později byl poslaný na lyceum v Aradu, které nechal založit spolu s několika dalšími institucemi jeho otec. Královská rodina chtěla ostatním státům vyslat jasné poselství, že i přes dlouhotrvající potíže dbá na kvalitní vzdělání svého lidu. Mnohem důležitější bylo drobné gesto v rámci domácí politiky. Cristian podobné záměry velkoryse přehlížel. Mezi svými vrstevníky byl populární, a čím byl starší, tak se jeho kouzlo osobnosti začalo vztahovat také na vrstevnice. Konec konců princ byl hovorný, zcestovalý a spoustu svých chvilkových úletů dokázal utáhnout právě na své četné záliby.
I přes svou lehkovážnost se mu nedá upřít, že by polevoval ve své přípravě na budoucího krále, udržoval si kontakty v rámci mezinárodní politiky a právě na jedné z cest do Egypta, kterou absolvoval se svým bratrem, se kromě potloukání u káhirského dvora hlavně se svou sestřenkou, která mu byla svou živelnou povahou vždy bližší o trochu víc než jeho bratranec, dostali dva královští nezvedenci naprosto šílený nápad - otestují vlastní jezdecké schopnosti a udělají si výlet do pouště k jednomu z významných napajedel. Jejich cílem se stala oáza Fajjúm, známá také jako Zahrada Káhiry. Zatímco jeho sestřenku do egyptského Edenu lákala především pověst o posvátném krokodýlovi Petsuchovi a nejlepší fíky, vinná réva nebo olivy, Cristi byl naprosto uchvácený temperamentem a bezvadným orientačním smyslem arabských plnokrevníků. O eleganci nemluvě. Zpět do hlavního města se vraceli nejen plní dojmů z prožitého dobrodružství, ale také s myšlenkou, jak by se přednosti nádherného koně daly využít, kdyby se zkřížil s rumunským plnokrevníkem. Historicky druhé spojení Egypta s Rumunskem ho stálo mnoho přesvědčování obou stran, protože pokud si egyptská strana rodiny na něčem zakládala, byly to mimo jiné také hřebčíny plné prvotřídních chovných koní. Cristian byl však opravdu hodně motivovaný tento malý projekt dotáhnout do konce. Byť první pokus selhal, tak se mu při svém vysokoškolském studiu v oboru genetiky podařilo znovu vrátit ke svému šílenému plánu a tentokrát díky schopnosti lepší argumentace, založené na výzkumu slavil úspěch.
Zatímco on se pokoušel zvednout prestiž Rumunska v řadě aspektů, snad jen s výjimkou hledání ideální manželky, která by zajistila pokračování královského rodu, jeho bratr se ukázal v tomto směru jako ten zodpovědnější. Cristian jeho výběr zpočátku schvaloval. Švédská princezna Hanna měla jiskru, která její sestře zkrátka chyběla a Gavri byl rozhodnutý pro ni udělat první poslední. Jak nemilé bylo překvapení, když se k němu začali dostávat zvěsti o tom, že se s princeznou velmi dobře a opakovaně poznalo několik jeho přátel. Kdyby šlo o kohokoli jiného než o jeho bratra, tak nad tím mávne rukou. Bokovky mimo manželství mělo mnoho královských párů, ale jeho bratr byl zamilovaný a naivní blázen, který by jí ještě odpustil, takže se rozhodl budoucí švagrovou otestovat. Stále mohlo jít pouze o nadržené žvásty. Začal se s Hannou scházet, skládal jí komplimenty. Nedalo mu moc práce dívku svést. Chtěl celou záležitost ututlat. Jednoduše zruší zásnuby a Hanna ať loví v jiných vodách. Jednoduché, ne snad? Plán to byl možná dobrý, ale praxe se s realitou rozcházela, jelikož románek, který měl být naprosto diskrétní, někdo z jejich okruhu nejbližších prodal bulváru. Média z nich udělala hlavní senzaci, kterou zastínila jen nadcházející Selekce.
Aby toho nebylo málo, neutrpěl pouze jeho vztah s bratrem. Cristian nevědomky ohrozil také domácí situaci. V Rumunsku už nějakou dobu sílí tendence, aby se z království znovu stala republika a momentální kauza kolem bratrů jen dala nový vítr do plachet opozice…