Michalis se narodil jako první dítě řecké královské rodiny, několik let před svou mladší sestrou Vasiliki. Od samého začátku byl vnímán jako „prvorozený“ – ten, kdo měl být nejen oporou své sestře, ale také dokonalým nástupcem trůnu. Tato očekávání ho formovala už od dětství. Michalis se však od malička odlišoval od Vasiliki svým klidným a vyrovnaným chováním, což ostře kontrastovalo s její výbušnou a dominantní povahou. Jeho citlivost ho předurčila k tomu, aby si všímal nálad druhých, a zvláště nálad své sestry, kterou se vždy snažil uklidnit a podpořit.
Přestože navenek působil jako vzorný syn a následník, uvnitř bojoval s pocity nejistoty a nespokojenosti. Jeho klidná povaha a schopnost skrývat emoce mu umožňovaly udržovat zdání perfektního života, ale v patnácti letech se jeho vnitřní boje začaly projevovat. Na jedné z přepychových oslav, které byly běžnou součástí života královské rodiny, se Michalis cítil ztracený a odtržený od ostatních. Ve snaze uniknout svým pocitům slabosti a nepatřičnosti souhlasil, když mu jeden z přátel rodiny nabídl drogy. Tento okamžik měl zásadní dopad na jeho život. Rychle si vytvořil závislost, kterou dokázal dlouho skrývat díky své schopnosti manipulovat s dojmy a zachovávat klidné vystupování.
Když jeho závislost nakonec vyšla najevo, otřásla celou královskou rodinou a způsobila skandál. Michalis na sebe vzal veškerou vinu, aby ochránil svou sestru, která byla do světa drog také zatažena. Následně byl poslán na protidrogovou léčbu na odlehlý ostrov, kde strávil několik let. Tento pobyt se stal zlomovým bodem jeho života. Michalis prošel hlubokou vnitřní proměnou – začal se věnovat meditaci, józe a hledání smyslu v jednoduchých věcech. Postupně v sobě našel sílu nejen překonat závislost, ale také pomáhat ostatním, kteří čelili podobným problémům.
Po návratu z léčebny se rozhodl zůstat v ústraní a vzdal se svého nároku na trůn. Přijal, že jeho cesta nebude tak okázalá jako cesta jeho sestry, a věnoval se charitativní činnosti. Jeho hlavním zaměřením se stala pomoc lidem bojujícím se závislostmi a dětem z problémových rodin. Přestože se snažil držet stranou od veřejného života, zůstal v blízkém kontaktu s Vasiliki. Ta se na něj pravidelně obrací, když potřebuje radu nebo podporu. Michalis ji považuje za svou zodpovědnost, ačkoli jeho snahy o ochranu a vedení sestra často přehlíží nebo záměrně ignoruje.
Michalis byl zpočátku pevně rozhodnut, že se nevrátí do světa intrik a přepychu, který mu kdysi tolik ublížil. Když však přišlo pozvání na návštěvu Illey, nakonec se rozhodl doprovodit Vasiliki, aby jí poskytl podporu v prostředí, které by mohlo být pro ni nebezpečné. Ačkoliv se obával, že tento návrat by mohl ohrozit jeho křehce vybudovanou novou tvář, slíbil si, že nepřipustí návrat ke starým návykům a ze půjde dál do budoucnosti. Tato cesta pro něj není jen o pomoci sestře, ale také o zkoušce jeho odhodlání a síly, kterou během let našel. I přes všechny své chyby Michalis svou sestru bezmezně miluje a udělá vše pro to, aby jí byl oporou. Jeho odvaha a smysl pro spravedlnost z něj činí nejen loajálního bratra, ale i člověka, který je odhodlaný napravovat chyby minulosti, a má ambice jít k lepšímu životu.