Vasiliki se narodila do milující královské rodiny. Začátek jejího života byl fajn – straší bratr si z ní udělal malou princezničku, o kterou se staral a nenechal si na ni sáhnout; otec v ní viděl možnost provdat ji za nějakého korunního prince z jiné země a její matka v ní viděla svou pýchu. A všechno bylo fajn, byla rozmazlována, měla všechno, co snad jenom koutkem oka zahlédla, všichni ji zbožňovali a lid nejvíce. Už jako malá si oblíbila lukostřelbu, kterou jí nenaučil nikdo jiný než její bratr. Celkově ji totiž bral všude s sebou a musel ji mít neustále na očích. Také se začala učit na bicí, zamilovala si psy a chození za nimi do útulku. Kvůli ní v paláci pak společnost pěti z nich trpěli. Michalis byl a je doteď velmi ochranitelský, co se Vasiliki týče. Nebojí se kvůli ní poprat. Všechno bylo pohádkový, dokud jí nebylo třináct. Její bratr v patnácti spadl do drog a jednou nabídl i jí. Začalo to nevině – jednou si šňupla. Všechny její hloupé teen problémy zmizely a nahradil je nádherný klid. Pak si ze srandy šňupla znovu. A pak znovu. A později se stala i jako on závislou. Snažila se to ututlat, zatímco Michalisovi bylo všechno úplně jedno a proto se jednou stalo, že ho nachytali při jedné takové dávce. A běsnili, když zjistili, že z jeho pokoje je pomalu varna na podobné mňamky. Podezřívali i Vasiliki, jenomže ta chytře využila situace a chovala se co nejsvatěji mohla. Její bratr se jí nesnažil zatáhnout k sobě, držel jazyk za zuby a vzal to všechno na sebe, ještě z toho Vasiliki vyšla jako hrdinka. Byl poslaný na protidrogové léčení na malý letohrádek na jednom Řeckém ostrově. Ale to nebylo nic hrozného, s porovnáním s tím, co následovalo. Odebrali mu korunu, kterou nyní měla zdědit Vasiliki. Ona ve svém užívání látek pokračovala, občas se podařilo, že byla nějakou dobu čistá a občas ne. A v patnácti na dlouhou dobu přestala, jelikož si uvědomila, jak na ní stojí budoucnost Řecka. Zatla zuby a začala se pilně připravovat. A ty tři roky jí to vydrželo. Učila se, starala se o všechny problémy, snažila se i naslouchat lidem, jelikož by se jí to mohlo hodit do budoucnosti, až bude vládnout. Jenomže v osmnácti dostala svoje druhé jméno podle bohyně lásky. A také dostala nového strážce, do kterého se zamilovala. Zpočátku mezi nimi bylo spíš něco jako přátelství. Časem se do něj ale po uši zamilovala. Tohle nikdy k nikomu necítila. A pak to začalo. Začala chodit na party, tam začala zase brát drogy a v devatenácti do toho opět spadla naplno. Začala se cítit ještě hůř a toužila po tom přestat, jenomže teď to už nešlo tak jednoduše, jako dříve. Byla čistá třeba několik měsíců, než do toho po hlavě spadla. A do toho byla zamilovaná do strážce, se kterým se vídala každý den, ale on vypadal, jakoby ji bral jenom jako kamarádku. Její rodina a okolí stále nevěděli o tom, jak to má Vasiliki s drogami, i když zatajovat to bylo postupně horší a horší. Občas si telefonovala s bratrem, který už v letohrádku zůstal. Zalíbilo se mu tam a zůstal čistý, na rozdíl od Vasiliki. A pak se naskytla šance jet do Illey. A Vasiliki si řekla, že nemá žádný důvod, proč ne. Alespoň si ještě více polepší vztah s Illeou a možná ještě s ostatními státy. Ale když se ptala Michalise, jestli s ní pojede, řekl, že se na to necítí. Vasilki neví, jak to bez něj zvládne, jelikož cestuje jenom se svým strážcem, do kterého je zamilovaná až po uši. A možná mu to má jaksi v plánu říct.