Phillipe se narodil jako jedno z dvojčat a později i tři dětí argentinského královského páru. Při porodu dvojčat nastaly komplikace, přičemž jeho matka, královna Aurora, ztratila dost krve a omdlela. Byla to dost riskantní situace a tak se nečekalo a muselo se jít na císařský řez. První se narodilo jeho starší dvojče, sestra Aurora a během následujících sedmi minut se narodil i on. Jenomže to bylo něco s čím se jeho otec, král Fernando, nedokázal smířit. Nedokázal žít s tím, že by na trůn měla usednout podle času narození Aurora, protože pro něj nebyla dostatečně silná a schopná na to, aby mohla vést království a tak v době kdy na sále byl jen jeden doktor se sestřičkou využil situace a oboum nabídl velkou peněžní částku pokud řeknou, že se dvojčata narodila opačně. Tím se Phillipe stal prvorozeným a Aurora se od té doby stala jeho stínem, který kolem otce musel chodit pomalu i po špičkách.
Už od malička měl se svou sestrou skvělý vztah. Hodně si s ní hrával, ale jakýsi jeho zájem začal postupně upadat, díky nátlaku jeho otce na vzdělávání a všechny přípravy, kterými musí jako panovník projít. Jako malé dítě to nechápal. Nevěděl o čem to jeho otec mluví a už vůbec nechápal to, proč ho od jeho sestry odděloval. V té době do toho všeho byla těhotná i jejich matka, která porodila jejich nejmladší sestřičku Valentinu. Už od mala na ní bylo něco zvláštního. Přišlo mu, že jeho sestřička má jakousi.. jinou jiskru, než Aurora.
Když byl o něco starší, rozhodl se jeho otec poslat jeho matku i s oběma sestrama na venkov. Zařídil se o jejich kvalitní vzdělání a mezitím co ony byli pryč, on se věnoval plně svému synovi. Bral ho na různá jednání, vodil ho k těm nejlepším učitelům, učil ho zásady, které by správný následník trůnu měl mít. Ale mezitím si nevědomky začal tvořit někoho vzbujného, který se nenechá už moc dlouho vodit za ručičku a rozhodně nebude skákat tak jak si člověk dupne. Začal si hrát svojí hru, o které jeho otec neměl sebemenší zdání. Začal poskakovat tak jak se hodilo, udělal mu svou úžasnou kopii, kterou si on tak moc přál. Udělal mu obraz skvělého syna, který je bez jediné chybičky. Za tohle celé se v těm začal na jeho otce hromadit vztek. Tohle všechno začalo eskalovat tím, když se přidal ke svým sestrám, které utíkali po večerech do města. První jeho záminky byli, že je jenom chrání, aby se jim nic nestalo, ale následně už na to přestal cokoliv říkat. Neměl důvod se za to omlouvat. V noci nehodlal být kopií svého otce. Chtěl to být on. Jenom Phillipe, ne korunní princ, ne miláček královského páru. Čistě on. Ale pak začal být v paláci oheň na střeše, který vznik jen z obyčejného rozhovoru s jeho otcem. A tak začal utíkat i bez svých sester. Stačila s jeho otcem malá hádka a byl ta tam. Vždycky, když se pohádali, nejčastěji vzal motorku a odjel na pár hodin pryč. Jeho otec to bral těžce, říkal o něm, že je to sebevrah, a že takhle přece nemůže budoucí král fungovat. Jeho matka, ale vždycky nějak napůl stála na jeho straně, a ačkoliv s jeho chováním nesouhlasila, vždycky říkala, ať ho nechá být, protože se zpátky vrátí alepsoň s chladnou hlavou. Přece jen věděla, že je dost impulzivní a nějak ho zastavovat neznamenalo nejlepší variantu. I když tahle možnost nebyla rozhodně bezpečnější, pro Phillipa to bylo nejlepší co ho mohli nechat dělat.
Mezitím studoval školu ohledně mezinárodních práv. Hodně se o práva zajímal. Přišlo mu, že aby člověk mohl dobře vládnout, měl by znát zákony své země, ale i těch ostatních. To byl jeden z důvodů proč si vybral zrovna takový obor, i když pro někoho by to nemuselo dávat smysl. A taky to pro něj byl takový malý útěk ze spárů svého otce, který ho držel jako ve zlaté klícce. A ačkoliv to byla škola elitní, nemusel být zavřený za zdmi paláce na místech kde ani slunce nedosáhne. Ve škole mimo jiné dost prosperoval. Byla pro něj zajímavá a to bylo nejdůležitější.
Před nedávnem byl obeznámený s politickou cestou do Illey. Jeho otec spoléhal na jeho skvělého dědice s tím, že dokáže navázat dobré politické vztahy, které by mohli Argentině přinést mnoho prosperit. Ideálně i navázat nějaké výhodné spojenectví mezi zeměmi. Chápal k čemu jeho otec směřoval a tak mu vše s klidem odkýval. Co, ale nečekal bylo to, když si ho jeho matka vzala ještě před jejich odletem bokem. Chtěla aby svým sestřičkám našel vhodné kandidáty na sňatek, především tedy u mladší Valentiny, kvůli její ohnivé povaze. Věřila, že když vedle ní bude stát někdo schopný a klidný, mohla by její rebelská éra trochu pominout a ona by se tak stala tím čím by správná princezna a ideální manželka měla být. Ale stejný nátlak byl i na jeho hlavu. Ideální budoucí král by se měl vrátit s ideální manželkou. A i když se mu to nelíbilo, byla to jedna z dalších věcí, které odkýval jakoby nic. A teď mu to už jenom zbývalo splnit...