Willow se narodila do harmonického manželství přesto z toho, co slyšela od tetiček, strýčků a samozřejmě také od jejích rodičů, málokdo věřil (s výjimkou Axela a Felicity), že spolu vydrží dýl než pár měsíců. Will nad tím vždy pouze kroutí hlavou, jelikož i po těch letech jde na jejích rodičích vidět, jak moc se mají rádi, drobné děvčátko nakonec bylo jen potvrzením tohoto nečekaného románku. K narození malé Will se váže ještě jedna historka, kterou dívenka nejraději poslouchala od svého kmotra. Nebylo žádným tajemstvím, že mezi jejím otcem a kmotrem nikdy nebude víc než určité příměří, když se měl vybrat kmotr pro malou Will, její máma v tom měla jasno, Dorian byl jejím nejbližším přítelem a nedokázala si představit, že by největším opatrovníkem měl být někdo jiný. K velké nelibosti Axela. Kromě tohoto rozhodnutí, které bylo čistě Felicitina invence, tak až kam její paměť sahá, rodiče o všem diskutovali bez toho, aby se jejich dům proměnil v italskou domácnost.
V paláci byl s dalšího přírůstku jednoduše poprask a byť měla Will celkem snadný přístup k tomu, aby se motala kolem budoucího prince a syna bývalého funkcionáře a po vzoru své matky se tak stala další pojistkou, kdyby se něco pokazilo, možná proto, jak moc pro ní byla tato cesta snadná nikdy netíhla k tomu, aby si hrála na malou šlechtičnu. Mnohem víc jí bavilo zkoumat okolí paláce od pozemků až po královský les. Byla to právě inciativa snědé holčičky vymýšlet výpravy do lesa právě ve společnosti korunního prince a jeho věrného přítele. Trojlístek vymýšlel ještě další vylomeniny, které měli jejich rodičům zřejmě v podobě karmy vrátit vše, co kdysi vyvedli sami. Ovšem jejím nejoblíbenějším místem byli královské stáje. Will majestátní zvířata vždy z části děsila a z části jimi byla opravdu okouzlena. Přestože se jí její táta několikrát pokoušel naučit jezdit, Will při jedné z prvních lekcí ošklivě spadla a od té doby měla zkrátka z koní respekt. Přesto tátu často pozorovala při práci. Nikdo jí nevymluví, že způsob, jakým se dokáže s koni dorozumět není svým způsobem kouzelný.
Will však nebyla ani zdaleka jediným malým stalkerem, kterého měl její táta věčně za zadkem. Když se poprvé poznala s Teddym, bylo to jen velmi letmé. Ten kluk jí přišel hrozně smutný a zároveň plný vzteku. Nic nedělal, jen stát u ohrady, prohlížel si koně a když ho její táta oslovil jako kdyby dostal ránu, jednoduše se sebral a byl pryč. Stejně jako se cizí chlapec stal tichým společníkem jejího táty, Teddy měl neustále za patami ji. Jednoduše nechápala, jak někdo, kdo je jen o pár let starší než ona může být tak moc smutný. Ještě pár dnů trvalo než se na to Teddyho zeptala, vyšší kluk se jí nejdřív pokoušel lhát a Will mu slíbila, že kdyby někdy potřeboval pomoct, tak ať dojde k nim domů, má přeci ji, její maminku a jejího tatínka. Má kam jít. Trvalo to ještě pár dalších let než se opravdu dozvěděla, že ne každý má štěstí na hodné rodiče jako ona. Mohlo jí být tak jedenáct, když se jednoho večera před jejich dveřmi objevil Teddy. Málem ho nepoznala z toho, jak moc byl zmlácený. Její maminka se o něho okamžitě postarala, ošetřila ho a nechala ho, aby se vykoupal a převlékl do čistého oblečení. A její táta? Will ho v životě nebyla tak rozzuřeného. Nic neřekl, jen si vzal klíče od auta, dal jí i mamince pusu na čelo a pak už byl pryč. Will na Teddym poznala, jaké výčitky si dělá, že je vyrušil, přeci jen znala ho už pár let! Když dovečeřeli, vzala ho k sobě do pokojíku a četla mu jednu detektivku, u které se zrovna bála. Od toho večera už u nich Teddy zkrátka zůstal a bylo to tak správné.
Když se měla rozhodnout, kam na střední školu měla zcela jasno v tom, že chce být stejně jako její maminka lékařka. Nastoupila na lékařské lyceum a byla plná očekávání kolik budoucích parťáků pozná. Jaké bylo nemilé překvapení, když se podobně jako její máma před ní dozvěděla, jak to na podobných oborech funguje. Především, když váš rodič stojí za založením univerzity. Mnoho z jejích spolužáků v ní nevidělo nic jiného než výsledek ukázkové tlačenky a dávali jí to patřičně najevo. Will si za ty čtyři roky prošla dost vážnou šikanou, o které nevěděli ani její nejbližší. Chtěla si tyto problémy vyřešit sama, nechtěla svým trýznitelům jít na ruku ještě v tom, že zakročí její máma a všechno bude v pořádku. Krátce před maturitou objevila způsob, jak chvíli utlumit všechny ty běsy, které se v její hlavě odehrávaly. Bylo to... osvobozující. Však co by se mohlo dít? Willow byla zlaté děvče, na které mohli být oba její rodiče pyšní, jelikož se spolu s dalšími třemi spolužáky dostala na roční stáž na Výzkumné univerzitě ve Francii. Poměrně mladá univerzita chtěla dát možnost dobrého startu hlavně mladým nadějným lékařům. Will pobyt mimo Illéu prospěl a aspoň na rok potlačil všechny problémy, které jí potkali v rámci oboru v Illée. V Evropě byla pouze jednou z mnoha praktikantek, prožila si svůj první velký románek a kdyby se k ní nedostávali zprávy z Illéi o tom, jak šílená je situace v provinciích a jak těžký nástup čeká následníka trůnu, zřejmě ve Francii už zůstane. Její milý měl nicméně nakročeno k slibné kariéře laboranta a jako hrdý Francouz nechtěl rodnou zemi opouštět. A tak skončila jedna velká láska.
Willow nastoupila na palácovou univerzitu v Angeles a ve volném čase vypomáhá v paláci nebo v pavilonu šelem v angeleské ZOO. Ne, že by byla o moc víc obrněná vůči všemu, co ji může potkat, ale má jasný cíl být ve svém oboru stejná špička jako je její máma.