Jako starší z dvojčat se narodila do královské rodiny, kde vždy cítila tíhu povinností sotva se stala dospělou, které s tím přicházely, i když se snažila vyhýbat záležitostem spojeným s trůnem a nástupnictví, stejně jako její matka. Její rodiče se poznali velmi rychle a stejně tak rychle se i vzali, takže těhotenství přišlo po pár měsících známosti.
Měla přesto poměrně klidné dětství, jelikož se od těchto věcí držela stranou. Její rodiče se rozvedli, když byla ještě malá, což ji hluboce ovlivnilo, zvlášť poté, co zjistila, že její otec byl nevěrný její matce krátce potom co se narodili. To pro ni bylo neodpustitelné, a proto se se svým otcem přestala vídat a opětovné sblížení nepřicházelo v úvahu. Ani tehdy, když jí prosil aby se s ním a jeho novou rodinou sešla. Často o něm mluvila jako o muži, bez jakékoliv úcty a svědomí.
Nejbližším mužským vzorem se pro tak ni stal její strýc Isaac, současný král, který v její životě částečně nahradil figuru otce. Kromě něj má slabost i pro část své rodiny, včetně Isaacovy dcery, své sestřenice, kterou podporuje jako budoucí královnu a vidí v ní naději pro zemi. I přes všechny rozpory a bolestné rodinné vazby zůstává vůči své zemi loajální a je odhodlaná ji podpořit v každém čase, přičemž doufá, že její úsilí přispěje ke stabilní budoucnosti trůnu. Jako malá měla i poměrně dobrý vztah se svým bratrancem Andricem, ale ten po čase ochladnul.
Když dospívala, její role v rodině začala nabývat nových rozměrů. Se svou matkou sdílela silné pouto, které jim pomáhalo vzájemně překonávat bolest z rodinných roztržek a zklamání které se dost často objevovali. A to ze strany jejího druhého strýce, kterého příliš v lásce neměla stejně jako jeho Postupně začaly obě podporovat její sestřenici, dceru jejího strýce Isaaca. I když byla sestřenice nemanželská, se stala příslibem pro budoucí vládu a nadějí pro jejich zemi. Byl to krok, který by předchozí generace pravděpodobně nepřijaly, ale ona i její matka věřily, že právě sestřenice má potřebné kvality stát se královnou kterou země potřebuje a kterou si zaslouží.
Tento vztah a podpora v ní vyvolávaly hlubší smysl pro loajalitu, protože věřila, že právě tato cesta zajistí království stabilitu a nový směr. I když byla se svou sestřenicí často v pozadí, jejich společné chvíle a diskuse o budoucnosti jí dodávaly pocit, že na jejích činech záleží. Tím, že ji podporovala ve snaze získat trůn, se snažila vyjádřit nejen lásku ke své rodině, ale také loajalitu k zemi, kterou si přála chránit a zlepšit.
Tato podpora ji zároveň odvedla dál od jejího otce, který neměl zájem o dobro království a jehož činy jí zůstaly cizí i po tolika letech.
Krom mnoha povinností, které byly spojené s postavením pomáhala v nadacích jako dobrovolník a později tomu zasvětila část svého života.
Přesto se snažila si i ve zbývajícím čase, si najít několik koníčků které jí naplňovali a dokázali dělat radost. Jednou nich byly koně a jezdectví, pro ni bylo tím nejkrásnějším únikem ze světa. Každý pohled na koně jí přinesl radost, a každý trénink jí poskytoval pocit svobody a síly. Jenže jednoho dne, během klidné vyjížďky, z ničeho nic vyskočil pes ze křoví a vyděsil jejího koně. Nestihla se ani pořádně připravit, když kůň prudce na mokré cestě uklouzl. Ztratila rovnováhu, spadla a utrpěla vážná zranění. které jí na nějaký čas upoutalo na lůžko.
Od té doby, ačkoliv k nim stále cítím určitou náklonnost, strach začal překrývat její dřívější lásku. Už si nedokážu představit, že by na koně znovu sedla. Stačil pohled na jejich sílu a nekontrolovatelnost, aby si vybavil svůj vlastní pád a tu bezmoc, kterou tehdy prožívala.