Dorian se narodil jako první dítě do Řecké královské rodiny a tím na něm přistála povinnost, co by korunního potomka. První tři roky byl nejen největším zlatíčkem svých rodičů, ale i velkého množství personálu v paláci. Netrvalo dlouho a jeho rodina se rozrostla ne o jednu, ale hned o dvě nádherné holčičky. A Dorian se zhostil role staršího bratra a to naprosto bravurně. Obě sestřičky miloval už jako malý a rád trávil čas v jejich přítomnosti. Začalo to okouzleným sledováním toho jak spali v postýlkách, pokračovalo to přes to že je s matkou a komornými učil chodit a pokračovalo to až když si už spolu mohli konečně hrát.
S pomaličku narůstajícím věkem ale přicházela i příprava na jeho povinnosti. Začal studovat vše, co jako dědic trůnu mohl potřebovat a co by se mu mohlo hodit. Hodiny etikety, historie, jazyky a tance, ale nejen to. Bylo toho mnoho a i když si na studium občas ztěžoval, vše zvládal statečně. Důvodem hlavně bylo že byl hrdý na to co ho čekalo. Byl připravován v podstatě od narození a to ne stylem že musí, ale byl naopak vždy motivován k tomu co ho čeká.
Naštěstí si ale kromě přibývajících povinností, nacházel stále nové a nové koníčky. Hodně se mu líbili procházky do přírody a celkově turistika, která se ale v jeho patnácti změnila na cestování. Samozřejmě to nebyli nijak dlouhé cesty, vždy se to týkalo dnů a nebo týdnů, ale dalo by se říct že se mu povedlo procestovat půlku světa a druhou má ještě v plánu procestovat později. Miloval hlavně místa kde byla krásná příroda, hory, lesy, ale třeba i lesy a řeky. Když nebyl na cestách, trávil čas s rodinou a nebo se chystal na vládu.
Stejně jako každý z jeho rodiny, i jeho čekalo v osmnácti přijmout jméno jednoho z bohů a on si zvolil Morose. Ke svým narozeninám a jako poctu tomuto bohu si na rameno nechal vytetovat černého býka. O pár týdnů později mu pak přibylo ještě tetování štíra, symbol jeho znamení. Když pak nastoupil na vysokou školu, přišel i jeho sice ne první, ale rozhodně první vážný vztah. Jednalo se o dívku která byla o rok starší než on, ale to nebylo nic proč by si neměli rozumět. Začali spolu chodit po půl roce randění a jejich vztah trval krásných pět let. Byl plný lásky, ale jeho původ a jeho povinnosti bylo něco, co nakonec bylo překážkou pro rozvoj jejich vztahu. Celých pět let ho drželi hodně pod pokličkou, jelikož ona nechtěla aby se řešila v médiích, což on velmi chápal. Díky ní se naučil se od médií držet stranou a tak nějak mu to zůstalo. Ale jako korunní prince se tomu vyhnout nemohl úplně, no a nakonec se to stalo důvodem jejich rozchodu. Milovali se, ale ona věděla že na rozdíl od něj trůn není její budoucnost.
Po rozchodu se dlouho nic navenek nezměnilo. Dorian dál plnil své povinnosti, dál se usmíval na oficiálních setkáních a dál působil stejně klidně jako vždy. Jen ve chvílích, kdy byl sám si začal klást otázky, které si dřív nikdy nepřipouštěl. Neptal se, jestli udělal chybu, byl si jistý, že rozhodnutí bylo správné. Váhal spíš nad tím, jestli je možné milovat někoho naplno a zároveň mu nenabídnout budoucnost bez stínu koruny. Co když se zamiluje a znovu to zkazí to, čím jednou bude. Poprvé v životě si uvědomil, že jeho role neovlivňuje jen jeho vlastní život, ale i sny lidí, které si k sobě pustí příliš blízko. A tak se od té doby stal opatrnější. Ne chladnější, ale byl najednou v jistých ohledech zdrženlivější. Učil se znovu hlídat hranici mezi tím, kým je jako muž a mezi tím, kým musí být jako budoucí král.
Nakonec přišla další povinnost a to návštěva Illei. Neletěl tam ale jen pro splnění povinností co by prince, ale i se sestrami. Hlavně chce ale dohlédnout na to, aby snoubenec její sestry byl muž který se k ním bude hodit a bude k ní hodný. A možná i trochu doufá, že i on sám se dočká něčeho nového.