top of page
ribborbigred.png

Mikael Schreave

Selection RPG - character

Země : Illéa

Vzdělání : vysokoškolské

Status : korunní princ Illéi

Stav : svobodný

Datum narození : 21. 01. / vodnář

Věk : 26

Výška : 186

Barva očí : modrá

Barva vlasů : hnědá

Zájmy : hra na klavír, četba, bartitsu, šerm, plavání, jízda na koni, psychologie, hudba, střelba, sbírání drbů

Dovednosti : španělština, němčina, italština, kurz první pomoci, zbrojní průkaz

FC : Thomas Doherty

Hráč:

dorianmiko

duoroses2.jpg

Charakteristika

rudaruze.png
blackrose.png
bilaruze.png

Mikael má v oku šibalskou jiskru a v hlavě neustále nápad na nějakou neplechu. Na rtech mu většinu času zůstává úsměv a téměř nikdy ho nenajdete ve špatné náladě. Miluje život, miluje palác, a především miluje lidi. Zbožňuje je bez rozdílu, nezáleží mu na jejich postavení, povolání, ani původu. Obdivuje jejich krásu a pestrost bez ohledu na pohlaví a zbožňuje poznávat, co je ten který zač. Věří, že každý z nás má svou třináctou komnatu, kterou pečlivě skrývá před světem, ale právě ta nejtemnější zákoutí vaší duše potřebuje znát, aby mohl plně docenit hloubku vašeho charakteru. Mikael netouží po dokonalosti. Každá vaše vada na kráse, ať už fyzická, či duševní, je pro něj jenom záminkou milovat vás o to víc. Však perfektní člověk, je to samé jako nudný člověk! A Mikael nesnáší nudu. Možná proto ho ubíjí setkání s významnými papaláši, kteří se své masky domnělé bezchybnosti drží jako klíště. Mikael se proto v jistých okamžicích může chovat poněkud nekonvenčně, aby tuhle křehkou skořápku vyrobenou z přetvářky rozbil. Je to provokatér a troll. Rád pokládá absurdní otázky, studuje vaše reakce a je to zmetek, všímající si detailů. Psychologie je jeho koníčkem a nenajde větší potěšení než vás zcela rozebrat během pár společně strávených chvil.
Je komunikativním extrovertem a všude je ho plno. Jeho smích je hlasitý, a tak ho snadno zaregistrujete i když jste v jiném patře paláce. Někdo jej přirovnává ke smíchu vyšinutého vědce, který stvořil monstrum, jiní v tom slyší psychopata, který úspěšně zmasakroval další nevinnou oběť. Vedle vymýšlení vtípků a psychologických rozborů má ještě rád hraní na klavír, se kterým vlastně začal jen proto, že se přece musí hře na nějaký hudební nástroj věnovat. S houslemi to vzdal po prvních pár lekcích. Totiž nejsme si jistí, zda to vzdal sám Mikael anebo jeho učitel, který byl znám tím, že má opravdu citlivé uši a křehké nervy. Nicméně to vůbec nevadí, protože pokud potřebuje houslového virtuosa, stačí přece zajít za jeho nejlepším přítelem Ezrou. Tihle dva bez sebe pomalu nedají ránu, a tak se není co divit, že pokud jeden z nich začne hrát, druhý se velice rád přidá. Mikael neví, jak to vidí Ezra, ale pro něj se jedná o nonverbální komunikaci a dialog beze slov. Ano, hudbu považuje za magii, která spojuje lidi bez ohledu na jazykové bariéry. Melodie, kterou hrajete je odrazem vaší duše a kdo chce, může slyšet o vaší radosti i trápení. Uvědomuje si tuhle skutečnost jeho věčně uzavřený přítel? Ale láska k hudbě není jediné, co je spojuje. Dokonce i neposedný a upovídaný jedinec jako je Mikael našel zálibu v knížkách, které se pro něj staly nástrojem, jak cestovat časem, vkročit do světů magie a dobrodružství, ba dokonce se stal typickým knihomolem, který je velmi často zamilován do fiktivní postavy. A kdo je jeho největší láskou? Třeba toto tajemství jednoho dne odhalí.
Mikael patří k nadprůměrně inteligentním jedincům, ale nedává to najevo. Občas se dokonce může chovat jako by neuměl do pěti počítat. Některá pravidla etikety jsou mu vysloveně k smíchu a tu a tam je poruší a předstírá, že na ně zcela zapomněl. Zbožňuje ironii a sarkasmus. Provokování okolí mu bylo vlastní už od malička a není se co divit, že když už se do něčeho namočí, umí se z toho bleskurychle vykecat. Je tedy výborný řečník, tak trochu i showman s hereckým talentem. Na druhou stranu nemusí být neustále středem pozornosti a rád vyzdvihuje lidi, kteří jsou mu milí a které okolí přehlíží. Tak to prostě chodí. Extroverti adoptují své milované introverty a pak pro ně chtějí to nejlepší. To přece znamená být v centru všeho dění, kde mohou prodat své kvality! I toto budiž důkazem, že Mikael miluje lidi. Jsou však věci, které mu vždycky budou proti srsti i když rád tvrdí, že svět není jenom černý a bílý. Nemá rád nespravedlnost, sobectví a hloupost. Jestli ho něco spolehlivě dokáže vytočit, pak okamžiky, kdy někdo silnější ubližuje slabšímu. V ten moment se mu zatmí před očima a dokáže vám, že není jenom umělecká duše a zasněný knihomol, ale že se také umí rvát. Zbožňuje šerm, ale naprosto podlehl bartitsu, tedy bojovému umění pocházejícímu z viktoriánské Anglie. Je totiž důležité se ubránit a zároveň si nezničit drahý oblek. Má zálibu ve zbraních, některé považuje za umělecká díla a vždycky u něj nějaké takové „umění“ naleznete. Boxery, nože, nebo třeba paralyzér. Mikael naprosto důvěřuje strážcům a rád s nimi občas zajde na trénink, avšak co kdyby náhodou žádný nebyl v dosahu? On přece rozhodně nebude žádná snadná kořist! Pár takových okamžiků, kdy musel bránit sebe, nebo osobu sobě blízkou už zažil a z nějakého důvodu o tom mluví jenom velice nerad.

Minulost

Princ Mikael přišel na svět jen pár měsíců po svém nejlepším příteli Ezrovi. Nepřehání, když říká, že to pro něj bylo to největší požehnání a nebýt Ezry, nejspíš by se ani neobtěžoval vůbec narodit. Není divu, že tihle dva kluci tím pádem vyrůstali bok po boku jako opravdoví bratři. V paláci trávili čas s královnou Siennou a její manželkou princeznou Angeliki, a tak tato šťastná čtveřice často působila dojmem, že se díváme na dvě urozené dámy a jejich dva rozkošné malé prince. Když kluci vyrazili z paláce, mnohokrát se tak dělo zase v přítomnosti Candance a Doriana, které veřejnost zase pro změnu mnohokrát podezírala z toho, že mají velice roztomilá dvojčátka. Ezrovi rodiče, zkrátka neměli to srdce kluky od sebe oddělovat, a tak se Mikael přicpal na různé výlety, dny strávené na pláži a k radosti obou rodičů se stávali každým okamžikem více a více nerozlučnými přáteli. Oba kluci tak mohou hrdě prohlásit, že se o ně staraly tři maminky a jeden otec. To už je pořádná dávka péče a rozmazlování nemyslíte? Mikael, nebo také „Miki“ jak mu zůstalo od dětských let nadevše miloval především tetičku Candy, o které prohlásil, že až vyroste, tak si ji vezme za ženu. Bůhví proč se na to drahý „strýček Dorian“ netvářil moc nadšeně.
Od malička se Miki vzdělával za zdmi paláce a naštěstí v tom nebyl sám. Ezra mu byl věrným společníkem. Panovala mezi nimi zdravá rivalita, ale čím starší kluci byli, tím spíš bylo jasné, že Mikael je sice inteligentní, ale občas mu chybí motivace pro jakousi důslednost a disciplínu. Kdo od koho si myslíte, že opisoval úkoly? Kdo potřeboval půjčit pero, nebo učebnici, protože byl zkrátka roztržitý, zapomněl anebo měl všechno tak trochu na háku? Asi je vám to jasné. Mikaelovi by ke štěstí stačily trojky, dvojky, ale jednou jste následník trůnu a váš učitel a matka se rozhodně nespokojí s průměrnými výsledky. Ezra tak Mikaelovi mnohokrát doslova zachránil zadek a ten mu svou vděčnost projevil svou extrovertní společností, chválou, a dokonce i nehynoucím obdivem. Kluci spolu zažívali první průšvihy a kdo je inicioval a měl v hlavě tunu blbých nápadů, to jistě pozornému čtenáři nemusíme sáhodlouze vysvětlovat.
Mikiho maminka Sienna měla odjakživa velice křehké zdraví a trpěla přirozenou obavou, že její syn na tom bude dosti podobně. Navíc znáte ty pověsti, že pokud Schreave zažije velkou bolest, můžete si tak maximálně hodit mincí, zda jej to posílí a inspiruje ke konání dobra, nebo se z něj stane bezcitný maniak. Neexistuje nic mezi tím. Nicméně Miki vyhrál genetickou loterii a nenechal nikoho na pochybách, že je silný, zdravý a ba dokonce psychicky vyrovnaný. Samý úsměv, samé neplechy, jako by snad chtěl říct „fuck off“ všem černým scénářům a úzkostným myšlenkám jeho okolí, a především zkoumavým pohledům jistého zamračeného rádce, který má zálibu v černé barvě. Nesnesl ustarané pohledy své maminky Sienny. Kdykoliv měl nějaký zdravotní problém, záměrně jej bagatelizoval a nad ledajakou chřipkou jenom mávnul rukou a odmítal jít k lékaři. Tenhle nešvar mu zůstal do dospělosti. Pokud by si uříznul ruku, spíš se vás zeptá, zda nemáte náplast, než by vás nabádal, abyste volali sanitku.
Na Selekci byl připravován už od dětských let. Tudíž je s ní smířený. Vlastně by se dalo říct, že se na ni dokonce dlouhá léta těšil. Každý, kdo už má za sebou tu náročnou fázi dospívání však potvrdí, že je to čas těžkých zkoušek a mnoha nepříjemných procitnutí. Mikael nemá problém mluvit o lásce a být v tomto ohledu velice otevřený, avšak druhým dechem dodává, že ta mocná čarodějka na světě není pro něj. V jeho životě nalezneme historii několika krátkých lásek, kterým by se Miki možná nejraději zcela vyhnul. Je fajn strávit s někým hezké chvíle, ale je potřeba tuhle zábavu utnout dřív, než se vám do toho zamíchají city. Rozhodně si nepřál dopadnout jako jeho strýček Adrian, což je jakýsi temný stín, který Mikaela pronásleduje. Pravděpodobně proto se snaží být svůj, což mimo jiné znamená také být Adrianovým naprostým protikladem. Mikael umí číst v lidech a nespočítal by kolikrát už na něj někdo hleděl jako na časovanou bombu. S otázkou v očích, zda se z něj také vyšine podobný magor, jako byl kupříkladu blahé paměti Clarkson, nebo Jacob. Naštěstí to Miki bere s humorem a nadsázkou.
Proto nikomu nic nenalhával, nikdy nesliboval lásku až za hrob, věděl, že ho čeká jistá děsivá povinnost. Tou povinností je strpět pod střechou paláce pětatřicet cizích holek, poznat je a vybrat z nich ne tu, kterou bude milovat, ale tu, která bude nejlepší královnou. S trochou štěstí snad bude rozumná a tolerantní a nebude věřit na pohádky. Nesnažte se Mikaela přesvědčit, že ho láska v Selekci stejně potká. Vždy se jen pousměje, mávne rukou a pronese nějaký vtípek. Mikael si své srdce odjakživa střežil jako oko v hlavě a neplánuje na tom nic měnit ani v nejbližší době. Zbývá nám jenom říct, že opravdu nerad láme srdce. I když se občas chová jako light verze idiota, nechybí mu empatie. Pro své blízké by se rozkrájel a vždycky tu pro vás bude jako ten záchytný bod, který vás podrží v době nejvyšší nouze. Věří, že pokud půjdete lidem příkladem, pak je inspirujete. Společnost se nemůže změnit sama o sobě. Každá změna začíná u jednotlivce. Zlo má sice ohromnou sílu, nikdy se neunaví, ale to přece neznamená, že ten boj vzdáte. I když je nekonečný. Pokud nemůžete dál, předejte štafetu. A co vyhrává válku? Týmová práce a informace. Pro Mikaela je extrémně důležité mít kolem sebe loajální lidi a o všem vědět dříve než ostatní. Že to zní jako by byl tak trochu drbna? Ale ne, to se k jeho královské výsosti rozhodně nehodí!

bottom of page