top of page
ribborbigred.png

Seth Grant

Selection RPG - character

Země : Austrálie

Vzdělání : střední s maturitou

Status : bodyguard korunní princezny Austrálie

Stav : svobodný

Datum narození : 04. 12. / střelec

Věk : 26 / 56

Výška : 185

Barva očí : zelená

Barva vlasů : hnědá

Zájmy : surfování, box, hudba

Dovednosti : řidičský průkaz, zbrojní průkaz, kurz první pomoci

FC : Aaron Taylor Johnson

Hráč:

.abyth

Rodina: Neznámá

duoroses2.jpg

Charakteristika

rudaruze.png
blackrose.png
bilaruze.png

Kdybyste Setha potkali ještě v Sydney, všimli byste si jeho typické kudrnaté hřívy. Vlasy se mu ve slaném ovzduší přirozeně kroutily a nechával si je mnohem delší, než jak je má nyní. Při nastoupení do královské gardy musel své vlasy zkrátit a v suchém vnitrozemském vzduchu se mu už nekroutí.
Výcvik strážců se na něm podepsal jen pozitivně. Chodí rovně, s hlavou hrdě zdviženou a je si vědom, že jeho nasvalené tělo může v některých lidech vyvolávat respekt. Tak přeci má osobní strážce působit, nedobytně a pevně jako skála. Seth nikdy nebyl rváčem, respektive nikdy žádnou rvačku nerozpoutal. Pokud je ale napaden, nebo by byla nedejbože napadena princezna, velmi rychle vám vysvětlí, kde je vaše místo.
Dříve byl velkým extrovertem a jeho vtípky a příběhy dokázaly rozesmát velkou skupinu kamarádů. Nicméně jak roky plynuly a na jeho duši se objevilo několik šrámů, Seth zvážněl. Nedá se říct, že by jeho minulé já úplně pohřbil, to vůbec ne. Jen mu už nenechává takový prostor jako v minulosti. Aby se projevila jeho zábavná stránka, musí být ve vaší společnosti uvolněný a musí k tomu být zkrátka správná příležitost. Kapka alkoholu samozřejmě taky pomůže shodit jeho zábrany.
Nyní působí spíš velmi ostražitě. Ještě aby ne, když je zodpovědný za zdraví a život samotné princezny. Vůči cizincům, které se kolem ní motají, je poměrně dost podezíravý. Vždycky počítá s možností, že bude muset zasáhnout, takže jeho vytříbené smysly si nikdy pořádně neodpočinou. Ani v noci, protože co když se princezna začne dusit ze spaní? Bude muset okamžitě zasáhnout.
Do královské gardy ho přijali hlavně proto, že je Seth zodpovědný. Dokáže plnit rozkazy správně, pohotově a zároveň dokáže dobře řešit krizové situace. Druhá schopnost mu zabrala nějaký ten měsíc výcviku, ale nyní se v jeho přítomnosti můžete cítit maximálně bezpečně.
Seth neměl jednoduchý život, ale o svých démonech prakticky s nikým nemluví. Už roky se nikomu nesvěřoval a jakýkoli záchvěv nějakého splínu řeší cigaretou. Všechny svoje negativní emoce prakticky potlačuje a řeší si je jen v hlavě. A pak se sám ještě ironicky diví, proč má někdy pocit, že je vystresovaný úplně zbytečně. Melancholie ho pohlcuje vždycky k večeru, kdy už nemá nic na práci a jeho hlava si může přemýšlet nad vším možným a vytvářet různé nerealistické scénáře. V tu chvíli ho většinou najdete vykloněného ven z okna s cigaretou mezi rty. Tuhle svou stránku nesnáší, ale je to to nejjednodušší řešení jeho problémů.
Byť je ve funkci osobního strážce princezny krátce, byl vycvičen k tomu, aby za ní položil život. A to má rozhodně v plánu udělat, pokud by se dostali do nějaké vyhrocené situace. Život princezny je rozhodně ceněný tisíckrát víc než život jejího strážce. Je schopen obětovat všechno pro to, aby byla v bezpečí a šťastná.

Minulost

Seth se narodil v pobřežní části města Sydney. Jeho rodina nežila v centru, jelikož se otec živil jako rybář, a tak bylo nutné, aby bydleli co nejblíže k oceánu. Maminka pracovala v místní mateřské školce a Seth byl jedináčkem. Víc hladových krků by rodina zkrátka neuživila, a tak rodiče po dalším potomku ani netoužili.
Od malička byl oblíbeným mezi ostatními dětmi, moc rád si se všemi povídal a vyprávěl různé příběhy. Často trávil čas s otcem na moři. Rybaření mu nikdy výrazně nešlo, protože jako dítě na prudké pohyby prutu neměl ještě takovou sílu. Houpání lodě na oceánu ho ale uklidňovalo. Otec navíc nikdy nejezdil daleko od břehu, když měl s sebou synka. Oceán se v Sethově očích jevil jako klidné pohlazení po duši.
To ale neměl tušení, že oceán má také svou temnou stránku. Podmínky se na otevřeném prostranství dokázaly velmi rychle změnit, zvlášť v takových dálkách, které navštěvoval jeho otec. Na lodi byl i několik dní, aby čas trávil efektivně a nalovil co nejvíce ryb, které pak bude moct prodat na rybím trhu. A tak se jednoho osudového dne stalo velké neštěstí - tatínek se ze svých cest nevrátil. Seth neztrácel naději, byť jeho maminka už několikátý den plakala. Doufal, že je to jen otázka času a tátova loď se brzy objeví a on bude živý a zdravý. Jenže to se nikdy nestalo. Jedna z velkých bouřek a rozbouřené moře se mu staly osudnými.
Seth byl ještě velmi mladý - navštěvoval první stupeň základní školy - když se tohle stalo, ale jeho hlava tento prožitek nijak nevytěsnila. Dodnes si pamatuje všechny ty emoce a zoufalství, jako by to bylo včera. Na nějaký čas se uzavřel do sebe, přestal být tak extrovertní a dva roky trvalo, než novou realitu zpracoval.
Během střední školy přišel na chuť surfování, pro které objevil svůj talent. Dokázal tak překonat strach z oceánu, kterou v něm vyvolala tragická ztráta otce. Nakonec si začal přivydělávat jako instruktor surfování, jelikož domácnosti zkrátka chyběl druhý plat. Jako muž to přece nemohl celé nechat na mamince.
Jejich finanční krize se ještě prohloubila, když byl Seth ve třetím ročníku střední školy. Jeho maminka se začínala chovat divně. Často zapomínala, a to se jí nikdy předtím nestávalo. Seth z toho byl nervózní, protože viděl, jak se jeho milovaná maminka měnila. Ona ale tvrdila, že to přeci nic není! Že občas něco zapomenout je normální! Ale ono to nebylo občas… Dokázal ji dostat k lékaři, který ji diagnostikoval Alzheimerův syndrom. Pro všechny to bylo překvapivé, jelikož maminka rozhodně nebyla ve věku, ve kterém by byla nemoc poměrně běžná. Na takovou diagnózu byla ještě příliš mladá, ale nemoci si holt nevybírají. A prognóza nebyla dobrá - v takto mladém věku měla nemoc velmi rychlý spád.
Sethovi to obrátilo svět vzhůru nohama. Přestal se setkávat se svými přáteli mimo školu, protože na ně zkrátka neměl čas. Celé odpoledne trávil s klienty na pláži a zbylé hodiny s maminkou. Moc ho trápilo vidět, jak její duch chřadne před jeho očima. Dostala se do fáze, kdy ho po příchodu domů nepoznávala a měla z toho panické záchvaty. Seth se po celém dni dřiny snažil být empatický a klidný, jenže tohle bylo pro mladého člověka někdy hodně. Vypěstoval si tak nehezký návyk, který sám nenávidí, ale ve vyhrocených situacích mu to pomáhá. Začal kouřit. Nestal se z něj silný kuřák, ale po cigaretě sahá v těžkých chvílích, kdy ho nikotin zkrátka uklidní.
Po Sethově maturitě se maminčin stav zhoršil tak, že ji museli hospitalizovat do centra, které se specializuje na osoby s tímto syndromem. Sethovi to trhalo srdce, ale věděl, že takhle to bude pro oba lepší. V tu chvíli měl pocit, jako kdyby se o nikoho nemohl opřít. Jeho “přátelé” na něj zapomněli, protože s nimi přeci nechodil do klubů. Jediný kontakt měl se svými pravidelnými klienty. Mezi nimi bylo i pár mladých holek, které se na surfu učily stejně jen proto, že se mohly dostat do poměrně úzké blízkosti s pohledným instruktorem. Párkrát se tedy nechal svést a doufal, že tak přijde na jiné myšlenky. Nestalo se tak. Cítil, že mu chybí někdo blízký, někdo, s kým by mohl probírat všechny strasti svého života. To ale holčiny v úzkých plavkách rozhodně nezajímalo. Ty chtěly jen jeho přitažlivé tělo.
Rok po hospitalizaci mu z nemocnice dorazila zpráva, která ho velmi hluboce zasáhla. Jeho maminka zemřela a on, byť se snažil sebevíc, nemohl její život nijak prodloužit. Najednou mu přišlo, jako by město, kde celý život žil, vůbec neznal. Všechno se mu to protivilo a on věděl jedno - musí odsud pryč, jinak se z toho dočista zblázní. V tomto náročném období inklinoval k cigaretám víc, než u něj bylo obvyklé. Bylo to ale normální - nikotin ho uklidňoval a v tu chvíli nepotřeboval nic jiného než svou hlavu utišit.
Ve dvaceti si začal hledat práci daleko, předaleko odsud. Zaujala ho pozice královského strážce. Vážil kvůli tomu cestu až do hlavního města. Neočekával od toho nic, přeci jen neměl zkušenost z armády nebo policie, která by byla na tuto pozici jistě velmi ceněna. Nicméně i tak ho vybrali. Přestěhoval se do hlavního města, ke královskému dvoru. Začal jako obyčejný člen královské gardy, naučil se zacházet se zbraněmi a ještě víc zesílil. Nikdy neměl špatnou postavu, ale nyní měl konečně prostor pro efektivnější cvičení.
V hierarchii během šesti let vystoupal poměrně vysoko, protože na něm byla vidět snaha a šikovnost. Nebyl dobrý jen po fyzické stránce, ale působil mentálně mnohem silněji a vyspěleji než jeho vrstevníci. O svých strastech nikomu neříkal, ale jeho velitel je znal. Věděl, co Setha přivedlo do hlavního města, čím si prošel v Sydney.
Mezi strážnými se šuškalo, že osobní strážce korunní princezny odchází do důchodu a bude se za něj hledat náhrada. Velitel na tuto pozici doporučil a oslovil právě Setha. Byl mladý, zodpovědný, trpělivý a možná v tom výběru hrál roli fakt, že má zkušenost s péčí o nemocného člověka. Byl empatičtější než zbytek jeho vrstevníků, kteří byli jen horou svalů, ale k nemocné princezně by zkrátka nedokázali přistupovat s potřebnou empatií. A tak byl Seth zvolen strážcem korunní princezny.
S Madelaine spolu ještě pořádně nemluvili, protože Seth byl jmenován do funkce velmi krátce před odjezdem do Illei. Změna strážce princeznu zaskočila a dost možná nepočítala s tím, že ji bude strážit prakticky její vrstevník. Ale dávalo to smysl, ne? Dokázal ji chránit mnohem efektivněji než její bývalý strážce, který zrovna odcházel do důchodu. Jen čas ukáže, jestli si ti dva na sebe dokáží nějakým způsobem zvyknout a jakými trablemi si projdou.

bottom of page