top of page
ribborbigred.png

Alesya Webber

Selection RPG - character

Země : Rusko (Německo)

Vzdělání : vysokoškolské

Status : královna

Stav : vdaná

Datum narození : 09. 05. / býk

Věk : 25 / 55

Výška : 158

Barva očí : světle modrá

Barva vlasů : bílá

Zájmy : jezdectví, krasobruslení, móda, horolezectví, adrenalinové sporty

Dovednosti : chov medvědů, bondage, angličtina a němčina, řidičský průkaz na auto

FC : Kseniya Leonova

Hráč:

demrys01

duoroses2.jpg

Charakteristika

rudaruze.png
blackrose.png
bilaruze.png

Nikdy se netajila tím, že je princeznou. Ještě k tomu korunní. Ráda dbá na svůj vzhled a také oblečení, které má zrovna na sobě. Samozřejmě na šperky si moc nepotrpí, pokud se nejedná o nějakou společenskou akci. Jinak primárně nosí na řetízku kolem krku znak její rodiny - fénixe. A samozřejmě i když se jedná o takovou princezničku, tak se nebojí dělat nějaké spontánní věci. Ať se jedná o nějakou párty, půlnoční vyjížďku někam do fastfoodu nebo zkrátka nějaká dovolená. Pořádně jí ani nevadí skočit z mostu nebo i z letadla. Samozřejmě to není ten typ dívky, co by se šel dobrovolně ušpinit. Nebude se dobrovolně účastnit nějakých bahenních zápasů nebo závodů, kde člověk přelézá různé kmeny a stromy. Ovšem sport jí nijak nevadí, má k němu opravdu blízký vztah.
I když je nízkého růstu, má opravdu silnou duši. Samozřejmě si nenechá jen tak nic líbit a dokáže se ozvat. Dokáže se za sebe postavit. Samozřejmě kdyby došlo na nějaký fyzický souboj, tak by opravdu nevyhrála. U ní stačí, když ji někdo položí ruku na čelo a bude ji mít nataženou nebo ji vysadí do nějaké výšky, odkud se jen tak nedostane. Samozřejmě je pak dost slyšet a rozhodně to tomu člověku poté nedaruje a proklíná ho. Samozřejmě to pak ráda vrací se vším všudy a v momentě, kdy to neočekává. Dalo by se říct, že je dost nevyzpytatelná.
Také to není ta mladá žena, co by se ráda přátelila s každým. Svou společnost si jednoduše vybírá. Nemusí se jednat ovšem jenom o tu smetánku. Dokáže se i v klidu bavit s někým, kdo je obyčejný a chudý. Pokud jí zkrátka sedne jakožto charakter, dokáže si získat mocného spojence. Ovšem u vztahů je to mnohem horší. Je v tom věku, kdy by si měla už někoho najít a usadit se. Vzít své povinnosti za pačesy a začít dělat to, k čemu má předurčeno. Ale není to úplně jednoduché, protože narážela na partnery, kteří na ni byli až moc hodní. Byli moc hodní, protože je drobná a je to princezna. A ta si přeci zaslouží rozmazlovat, no ne? Ona to tak nebere. Nepotřebuje toho typického zlého kluka, který je vidět v různých filmech, seriálech či knihách. Stačí ji zkrátka někdo, kdo se nebude bát být na ni drsnější a nebude se řídit toho, že princezna se musí rozmazlovat. Nepotřebuje drahé dary, květiny ani nic jiného.
Tak jako každý, i ona má své jisté démony, kteří na ni dolehnou. Jedná se převážně o jeden moment z její minulosti, za který se proklíná. Dalo by se o ní i říct, že k někomu bývá o dost starostlivější než ke komukoliv jinému. Jakmile dostane nějakou šanci a příležitost, rozhodně ji nenechá jen tak utéct. Jedna jistá událost dokázala otevřít tuhle její stránku. Jinak by zřejmě byla pořád ta namyšlená dívka, co se drží toho gesta - sex, drogy a alkohol. Naštěstí tahle éra na ni ani nepřišla. Samozřejmě se ráda napije. A nedrží se zpátky. Přeci jenom by se dalo říct, že ta vodka jí koluje v krvi, no ne?

Minulost

Měla neskutečné štěstí s tím, kam se narodila. Jaká je šance, že se člověk narodí do královské rodiny? Samozřejmě si už od plenek užívala to všemožné rozmazlování a to, jak se kolem ní lítalo. Samozřejmě do doby, než se narodil její mladší bratr - Alexei. Musela se najednou o tu pozornost dělit, ale i tak jí to úplně nevadí. Protože to přeci jenom bude mít jisté výhody mít mladšího sourozence. A už měla tu ideální představu o tom, že si z něho udělá vlastního otroka.
Jak postupně rostli, tak zjišťovali, že být dva je poměrně dobré. Jejich zlobení nabralo větší grády, stala se z nich nerozlučná dvojka a jednoduše kryl jeden druhého. Svého mladšího bratra milovala a on miloval ji. Když na to došlo, dokázal ji i bránit i když moc dobře věděl, že proti těm starším klukům nemá nejmenší šanci. To potom bránila Alesya jeho. A jakmile se narodila i její mladší sestra, cítila jistou potřebu, že musí ochránit oba dva. A to samé měl i Alexei, který bránil své sestry.
Bylo jaro - přesněji vzato byla sobota večer a sedmnáctiletá Alesya jako vždy hrála na honěnou s jejím mladším bratrem. S Alexeiem měla výborný vztah a milovala, když spolu trávili čas. Ovšem jejich devítiletá sestra Arina v tu dobu již spala. Nebylo jí dobře a přepadla ji zkrátka horečka. Ovšem to nebyla ta jejich typická hra na honěnou. Tentokrát se hádali, oba dva pociťovali jistou zlost a mlátili se. Otec na ně zařval, aby se takhle přestali chovat. Nesluší se takové chování pro prince s princeznou. Ali se samozřejmě urazila a rozhodla se odejít do svého pokoje. To ovšem netušila, že její drahý bratr se jí chystá vyděsit.
Převlékla se do svého pyžama, protože už neměla náladu kamkoliv jinam chodit. Šla ještě chvíli na balkon se vyvětrat, když v tom na ni vybafl Alexei. Přelezl ze svého balkonu na ten její. Samozřejmě se dost vyděsila a téměř okamžitě se po něm vrhla a odstrčila ho od sebe, což byla jistá chyba. Alexei přepadl přes zábradlí a letěl dolů. Došlo jí to téměř okamžitě, co se stalo. Doběhla k zábradlí a sledovala, jak se jeho tělo řítí úplně dolů. Sledovala, jak se praštil hlavou o kamenného chrliče. Dopadl snad na každou římsu, na které zůstávala krev. A dopadl na sochu muže, který drží kopí a zůstal nabodnutý.
Ona utíkala okamžitě ven. Slzy ji tekly po tvářích a častokrát klopýtla, protože zkrátka neviděla na cestu. Křičela, rodiče ji slyšeli a běželi za ní. Dokud společně nedoběhli ven k soše, na které byl její bratr. Krev kapala na dlažbu a tvořila se tam louže. Oči měl otevřené dokořán a byl v nich vidět ten strach. Měla pocit, že jí dost propaluje pohledem a svým způsobem jí to i vyčítá. Dlouho po tom měla noční můry a vyčítala si celou tu situaci. Měla jednat mnohem lépe. Možná neměla na ten balkon chodit vůbec a nic takového by se nestalo. Alexei by zkrátka ještě žil.
Arina o tom, co se mu stalo neví. Jednoduše si vymysleli, že utekl z domova a odstěhoval se do úplně jiné země. Chtěli její dětskou nevinnost chránit za každou cenu. Nechtěli, aby se netrápila stejně jako ona a její rodiče. Také se jí Alesya snažila vynahradit všechno. Hýčkala ji a věnovala se ji. Dávali si spolu vyjížďky na koních, chodívaly spolu na nákupy a jakmile měla její sestra ten ideální věk, začaly společně probírat i kluky.
Ve dvaceti letech se začala zajímat o jednu činnost. Nebylo tajemstvím, že jejich rodina chová medvědy. Měli v zahradách svůj vlastní výběh a tam je i cvičili. Koupali se s nimi, mazlili se a zkrátka by se dalo říct, že to byli jejich hlídači. A právě Alesya se začala věnovat tomu chovu a vlastně se tak i rozhodla upevnit vztah se svým otcem, který měl celý ten nápad s tímhle chovem. Byl nadšený z toho, že se o to začala zajímat a začal ji brát do výběhu a učit ji, jak by se k nim měla chovat. Poučení o tom, že v případě kdy by útočili a ona by měla dělat, že větší než oni... Tak se otci vysmála a ptala se ho, zda to myslí opravdu vážně. Byla malého vzrůstu a všichni moc dobře věděli o tom, že takové věci opravdu nezvládne a bude doslova jednohubkou, až ji budou chtít sežrat. Což se naštěstí nikdy nestalo a nikdy ji neohrožovali nebo se ani nepokoušeli o nic.
Čím byla starší tím víc se blížili řeči ze strany rodičů. Je korunní princeznou, měla by si konečně někoho najít. A ona se snažila, jen nikdo nesplňoval to, co by ona chtěla. Všichni byli na ni až moc hodní a něžní. Až moc ji hýčkali a v posteli si s nimi nerozuměla. Nikdo nevydržel to, co ona ráda dělá. Měla i plné zuby toho, jak ji rodiče pořád do něčeho nutí. Jak ji seznamují s dalšími princi, kteří za to opravdu nestáli. Rozhodně nestáli o její pozornost nebo ani pokus o prohození slov. Dokonce se o tom často s jejími rodiči hádala a docházelo k opravdu ostrým výměnám názorů. Po nich často hledala útěchu u své mladší sestry, které si na vše postěžovala. Dost jí záviděla, že se nenarodila jako první a nemá na sobě takové břemeno.
Selekci korunního prince Adriana a vlastně celkově vycestování do Illei, bere jako takovou dovolenou. Nebude muset poslouchat, kdo je pro ni dobrý a kdo je pro ni špatný a hlavně nebude muset neustále koukat na to místo, kde zemřel její bratr. A samozřejmě s sebou vzala Arinu, kterou nechtěla nechávat doma samotnou.

bottom of page